Stres a jeho vliv na reprodukční fungování

https://blog.mojra.cz/post/355


Dnešní svět je typický věčným shonem a spěchem, možná i proto občas někteří o dvacátém prvním století hovoří jako o době stresové. Všechno se zrychluje, zvykli jsme si na to, že máme cokoli stále na dosah a nepřetržitě k dispozici. To samé se ale často čeká také od nás samotných. Na lidi čím dál více působí tlak okolí a neexistuje prostor pro chyby.

Vše kolem nás se velmi rychle mění, některé věci ale zůstávají stejné. Jednou z nich je odvěký sen, založit se svým milovaným rodinu. Přivést na svět nový život. Mnohé páry ale narazí na problém – početí se nedaří.

Velkou roli v tomto smutném příběhu může hrát právě stres. O tom, jak spolu stres a reprodukční fungování souvisí, si více povíme v dnešním článku.

Stres


Co je to vlastně stres? Definice se různí, ale obecně můžeme říct, že stres je soubor reakcí na nepříznivé vlivy, které na člověka působí.

Těmto vlivům říkáme stresory a může se jednat v podstatě o cokoli (od náročných situací, přes pracovní tlak až po hádky s partnerem). Každý z nás pak využívá trošku jiné strategie zvládání stresových situací a na stresory proto reagujeme různě. Stejnou situaci může jeden člověk prožít s naprostým klidem, jiný naopak s pocity stresu a tísně.

Člověk na stres instinktivně reaguje třemi možnými způsoby: útokem, útěkem nebo ustrnutím. V praxi to znamená, že se dotyčný buď pustí do řešení dané situace, od problému se bude snažit utéct anebo ho náhlý příval stresu úplně paralyzuje. Každá tato reakce je spojena s vyplavením určitých hormonů, které mají dále vliv na chod našeho organismu i způsob chování.


Stresové hormony

Mezi stresové hormony řadíme především kortizol, katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) a také prolaktin.


Adrenalin a noradrenalin

Adrenalin a noradrenalin jsou hormony, které při stresových situacích produkuje dřeň nadledvin. Jejich úkolem je připravit organismus na boj nebo útěk. Vše v těle se tedy startuje – zvyšuje se krevní tlak a zrychluje se tep.


Kortizol

Stres aktivuje hypotalamus a hypofýzu, což následně vede k tomu, že se v kúře nadledvin začne zvyšovat hladina stresového hormonu kortizolu.  Ten je pro náš organismus velmi důležitý, protože zvyšuje hladinu glukózy a ta funguje jako rychlý zdroj energie. Kortizol působí protizánětlivě a krátkodobě zlepšuje myšlení.

Při dlouhodobém působení stresu zvýšená hladina kortizolu prospěšná není. Právě naopak. Začínají se projevovat úzkostné stavy, deprese, vysoký krevní tlak a dochází také k nerovnováze pohlavních hormonů. Zvyšuje se tak riziko syndromu polycystických vaječníků, objevují se nepravidelnosti v menstruačním cyklu a může dojít k časnějšímu vyčerpání ovariálních rezerv (tedy k dřívějšímu nástupu menopauzy). U mužů vysoká hladina kortizolu způsobit snížení počtu spermií.


Prolaktin

Prolaktin má nezastupitelnou roli během mateřství, ženě totiž umožňuje kojení. Jeho dalším úkolem je pomoci organismu vyrovnat se se stresovou situací.

Při chronickém působení stresu může dojít k trvalému zvýšení hladiny prolaktinu. Prolaktin blokuje dozrávání vajíček  a v souvislosti s tím může tedy dojít k poruše menstruačního cyklu – jednotlivé cykly se od sebe začnou čím dál více vzdalovat, žena může úplně přestat ovulovat.

 

Stres a (ne)plodnost


Když chcete počít dítě, tak se hlavně nesmíte pořád nervovat a stresovat! A pokud vám to nejde, tak na to musíte přestat myslet. A úplně nejlepší by vlastně bylo, kdybyste odjeli někam na dovolenou a na chvíli si odpočinuli...

Tak přesně tyto rady nejčastěji slyší páry, kterým se nedaří otěhotnět. Ačkoli jsou to určitě rady dobře míněné, nedá se říct, že by párům nějak pomohly. Ba naopak někdy mají účinek úplně opačný.

Ono říci hlavně se nestresujte, je o dost jednodušší než to skutečně dodržet. Když vás navíc okolí neustále bombarduje otázkami, jestli už se vám to konečně povedlo, psychice to vůbec nepřidá. K tomu všemu ještě dále působí taky další tlaky, například ze zaměstnání.

 

Co všechno způsobuje stres?

 

Ženy a stres

Jak už jsme psali výše, stres způsobuje vyplavování mnoha různých hormonů. Změna hladiny hormonů může ovlivnit ovulační cyklus, který ženy snažící se otěhotnět pravidelně s úzkostí sledují a kontrolují. Když objeví nějakou nepravidelnost, jsou často velmi rozhozené. Vlivem stresu může také dojít ke stažení vejcovodů, což může ovlivňovat pohyblivost vajíčka.


Muži a stres

Zasadit strom, postavit dům, zplodit syna…

Muži jsou obecně vůči stresu o něco odolnější, rozhodně to ale neznamená, že by stres vůbec neprožívali. Plodnost a mužnost jde v představách veřejnosti obvykle ruku v ruce. To znamená, že když mají muži problém se svou partnerkou počít dítě, je to pro ně psychicky opravdu velmi náročné, často to vnímají jako své osobní selhání. Je to přesně situace, která u nich dokáže zvýšit míru prožívaného stresu. Některé studie také poukazují na to, že stres může mít vliv na kvalitu spermatu.


Partnerský vztah a stres

Stres se projeví také ve vztahu mezi partnery. Určitě to sami znáte, když jsem ve stresu a pod tlakem, jste stále napjatí a podráždění. Sebemenší náznak problému nebo odchylka od plánu vás dokáže pořádně vytočit.

Partneři, kteří dlouhodobě čelí silným stresorům, mohou zažívat více hádek a konfliktů. Narušen bývá také intimní život partnerů. Určitě se shodneme na tom, že pravidelný pohlavní styk hraje při početí dítěte důležitou roli. Vystresovaní partneři ale na sex mnohdy nemají ani pomyšlení. Navíc, když se početí už delší dobu nedaří, stává se samo milování s partnerem stresující chvílí. Může dojít k poruše erekce nebo neschopnosti dostatečně se uvolnit.

Přečtěte si více o tom, jak neplodnost ovlivňuje fungování vztahu

 

Psychogenní neplodnost a bludný kruh stresu

 

Odborníci mají jasno: tělo i mysl jsou vzájemně propojené a ovlivňují se. Sami jsme si to dnes na mnoha oblastech ukázali – žena čelící stresu se zároveň potýká s hormonálními změnami, pohlavní styk může být vlivem stresu také narušen.

Mezi faktory, které mají negativní vliv na plodnost, se mimo jiné uvádí také nezdravý životní styl, do kterého patří právě i dlouhodobé působení stresu. Je-li příčina neplodnosti v psychice, hovoříme o psychogenní nebo též psychické neplodnosti.

Stres může být nejen onou počáteční příčinou, ale také následkem. Partneři, kterým je sděleno, že nemají příliš velkou šanci na početí, čelí obrovskému psychickému tlaku, který je provází nejen při dalším snažení ale i při pokusu o léčbu. To má opět negativní vliv na hormonální rovnováhu, kvalitu spermatu i partnerský vztah, což početí rozhodně nepřispívá a způsobuje to především další vlnu stresu. Tím se partneři ocitají v bludném kruhu, ze kterého není snadné se dostat.

 

Psychologická pomoc

 

Dlouhodobé působení  stresu má na nás neblahé účinky v mnoha oblastech. Neovlivňuje jen naši mysl a prožívání, ale také naše tělo a proniká i do mezilidských vztahů. Může stát také na počátku potíží v oblasti reprodukčního fungování. S přibývajícím počtem neúspěšných pokusů o početí se míra stresu dále zvyšuje a znesnadňuje léčbu.

 

Přesně v takových chvílích vám může pomoci psycholog. Vytvoří pro vás příjemné prostředí, ve kterém se budete moci uvolnit a mluvit o svých pocitech, naučíte se také lépe vnímat vlastní tělo. Společně budete pátrat po příčinách a spouštěčích stresu ve vašem životě a hledat takové možnosti psychohygieny, aby se vliv stresu na váš život co nejvíce snížil.



PhDr. Josef Sýkora

PhDr. Josef Sýkora se dlouhodobě zabývá psychosomatickou problematikou (propojením těla a mysli) a také psychogenní neplodností a stresem. Pokud se vás dotýkají právě tato témata, neváhejte se na něj obrátit. PhDr. Josef Sýkora je k dispozici pro telefonické i video-hovorové konzultace.

Profil psychologa I Objednat konzultaci







Právě jste četli článek: Stres a jeho vliv na reprodukční fungování

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Mojráček má strach z bubáka

Mojráček má strach z bubáka

„Maminko? Maminkooo!“ volal jednou v noci Mojráček ze svého pokojíčku. Maminka k němu rychle přiběhla a ptala se, co se stalo. Mojráček jí řekl, že měl škaredý sen, že se bojí a nemůže usnout. A tak mu rodiče dovolili protentokrát spinkat v jejich posteli. Jenže ani druhý den se Mojráčkovi nespalo lépe, vždy přišel celý vystrašený za rodiči do ložnice. A po několika dnech už nechtěl jít do svého pokojíčku vůbec. Rodiče si ...

Pokračovat ve čtení

Když to v rodině skřípe: Nechci se stýkat s tchyní ani tchánem!

Když to v rodině skřípe: Nechci se stýkat s tchyní ani tchánem!

Rodinné oslavy nebo návštěvy u partnerových rodičů jsou pro některé příjemně stráveným časem, pro jiné nutno zlo. V některých rodinách to mezi zetěm/snachou a tchyni s tchánem pořádně skřípe a z rodinných setkání se tak stávají noční můry. Mnoho lidí to pak řeší radikálně: s tchyní ani tchánem se raději nechtějí vídat vůbec! Je to ale ideální řešení? A jak to vidí ostatní členové rodiny?  V dnešním článku si ukážeme, že ...

Pokračovat ve čtení

Děti v době digitální:  Jak jim porozumět a jak nastavit pravidla a hranice?

Děti v době digitální: Jak jim porozumět a jak nastavit pravidla a hranice?

Chytré telefony, sociální sítě a další výdobytky současné digitální a online éry jsou v různé míře součástí života téměř každého z nás. Především pak dětí a dospívajících. S technologiemi přicházejí do styku v podstatě od narození a smartphone se brzy stává jejich prodlouženou rukou. Pro některé rodiče je náročné s dětmi o jejich digitálním životě hovořit, protože se v něm ne vždy úplně orientují. &n...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz


Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat Přehrát video