COPINGOVÉ STRATEGIE: Víte, co vám pomáhá zvládat stres?

https://blog.mojra.cz/post/241

Dnešní doba je typická svou uspěchaností a vysokými požadavky. My lidé se tak dnes a denně uvádíme do stresových situací, které jsou pro náš organismus dosti náročné. Dlouhodobé působení stresu rozhodně nemívá příznivé účinky.


Už od dětství si každý z nás vyvíjí určitě strategie zvládání zátěžových situací. Někdo se vrhá do řešení, jiný raději volí útěk. Obojí může být v určitých situacích výhodné. Zkusili už jste se někdy zamyslet nad tím, co pomáhá od stresu vám? Je totiž docela důležité vědět, jestli používáte prostředky, které vám pomáhají dlouhodobě nebo jen zmírňují akutní stres a z dlouhodobého hlediska vám spíše škodí.


Pojďme se na to podívat hezky od začátku.


Exkurze do psychologie zvládání stresu


Čelí-li člověk nějaké náročné situaci nebo je-li ohrožen, od přírody je naprogramován tak, aby reagoval jedním ze třech způsobů: útok, únik nebo ustrnutí. V praxi to tedy znamená, že se buď situaci pokusí nějak změnit, utéct před ní nebo bude dělat mrtvého brouka.


Reakce na stres má tři fáze:


  1. Poplachová fáze: V první fázi dojde k nastartování celého organizmu a začne se vylučovat hormon zvaný kortizol.  Zvyšuje se tlak, tep, člověk se může potit nebo se třást.

  2. Fáze obrany:  Tělo se všemi prostředky stresu brání a snaží se fungovat. Tato fáze přetrvává při dlouhodobém působení stresu, kdy se poté mohou rozvíjet různá tělesná onemocnění (žaludeční vředy apod.)

  3. Fáze vyčerpání: Když se obrana dlouhodobě nedaří, organismus se pomalu ale jistě vyčerpává. Vyčerpání se projeví celkovou zmožeností, případně nemocí, či v extrémních případech totálním kolapsem organismu a smrtí.


Co je to coping?


Tělo samozřejmě do fáze vyčerpání dojít nechce, a tak si každý jedinec rozvíjí tzv. copingové strategie (také se jim říká zvládací strategie či strategie zvládání stresu). Obecně se jedná o vědomé aktivity a snažení, které pomáhají stres snižovat, zdolat a zmírnit úzkost.




Copingové strategie můžeme dělit do několika kategorií. Jedno z nejjednodušších dělení je kategorizace Lazaruse a Folkmanové. Ti dělí copingové strategie následovně:

Strategie zaměřené na emoce
Příkladem této skupiny copingových strategií je například ventilace emocí. Ať už ve formě pláče, křiku nebo třeba vypsání se.  Dále se jedná třeba o truchlení, které je velmi důležitou formou copingu při ztrátě blízké osoby.


Strategie zaměřené na problém
Někomu pomáhá rovnou se s problémem nějak popasovat. Snaží se najít řešení situace, hledá nové způsoby, jak situaci zvládnout, případně jak změnit podmínky, které stres vyvolávají.
 
Strategie zaměřené na útěk
Útěkem z náročné situace může být její naprosté ignorování, ale také například spánek či konzumace alkoholu nebo jiných návykových látek. Dotyčný se za každou cenu snaží existenci stresové situace vyhnout.


Strategie zaměřené na hledání opory
Někteří lidé se v těžkých chvílích obracejí na druhé. Využívají pomoc rodiny, přátel či odborníků. Snaží se nebýt na to sami.

 

Nefunkční strategie


Žádná z výše uvedených strategií není pouze dobrá nebo pouze špatná. Každá se hodí pro určitý typ problému. Důležité je, aby člověk dokázal mezi strategiemi vhodně přepínat, aby se příliš neupínal pouze k jednomu typu. Každý z nás by měl být v používání copingových strategií flexibilní.



Pozor si dejte na dlouhodobé používání strategií, které pouze rychle tiší úzkost, ale dlouhodobě stresové podmínky nijak neřeší. Jedná se především o tyto způsoby řešení problémů:

  • Nadměrné užívání návykových látek - zneužívání návykových látek může vést k závislostem, místo vyřešení stresové situace si tak spíše zaděláváte na další problémy.

  • Nadměrná agrese - občas opravdu pomůže do něčeho praštit nebo třeba rozbít talíř. Pomáhá to vytlačit nahromaděné emoce a tělo se uvolní. Nicméně rozhodně to musí mít své meze. Agrese vůči jiným lidem, sobě samému, zvířatům nebo cizímu majetku rozhodně vhodným a zdravým způsobem řešení zátěže není.

  • Popření a potlačení - obzvláště u silných traumat přichází reakce ve formě úplného popření – tedy potlačení faktu, že se situace vůbec stala. Toto popření krátkodobě ochrání psychiku, nicméně trauma se může kdykoli znovu vynořit.



Dlouhodobým používáním těchto nefunkčních strategií si koledujete nejen o psychické problémy (deprese a úzkosti), ale taky o problémy tělesné (tzv. psychosomatika). Projevit se pak mohou také poruchy v chování.



To, jakým strategiím budete dávat přednost určuje nejenom vaše osobnost, ale také konkrétní situace. Lidé obecně dávají přednost tomu, co jim již v minulosti přineslo úlevu a pomoc. Právě proto tedy dávejte pozor, abyste nadměrně neužívali dlouhodobě nefunkční strategie.


Pomoc psychologa


Pokud jste právě zjistili, že vaše řešení stresových situací patří spíše do kategorie těch nefunkčních, zkuste vyhledat psychologa. Ten vám může pomoci nejen rozpoznat v jakých situacích se k těmto špatným návykům uchylujete, ale také se jich postupně zbavit a pracovat na tom, abyste si osvojili zdravější copingové strategie.


Psychologa také kontaktujte v případě, že jste už dlouhodobě vystaveni silnému stresu a cítíte, že už je toho na vás opravdu moc.

 



Se stresem bojuje každý z nás po svém. Dejte ale pozor, abyste si svým snažením spíše život nekomplikovali. Nesnažte se jen rychle zmírnit úzkost, pracujte na tom, aby vaše aktivity měly dlouhodobý efekt.











Právě jste četli článek: Copingové strategie: Víte, co vám pomáhá zvládat stres?

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



PSYCHOLOG: Na co se ptá a jak mu odpovídat?

PSYCHOLOG: Na co se ptá a jak mu odpovídat?

Pokud jste dosud odkládali návštěvu psychologa jen proto, že jste měli strach z toho, co vás vlastně čeká, je nejvyšší čas to změnit! Péči o duševní pohodu není radno odkládat. Je to jako s bolavým zubem – čím déle návštěvu odkládáte, tím horší bolest je. To, co by vyřešila drobná plomba, se najednou mění v nutnost zub vytrhnout úplně. Psychický problém se může stupňovat podobným způsobem. Ale nebojte, vrtačka ani injekce vá...

Pokračovat ve čtení

Chci nebo musím? Co znamená ztráta motivace?

Chci nebo musím? Co znamená ztráta motivace?

Slovo motivace pochází z latinského slova motus, čili „pohyb“. Zjednodušeně řečeno, jedná se o stav připravenosti ke konkrétní akci. Když jsme motivovaní, vykonáváme dané činnosti tak, aby vedly ke konkrétním výsledkům a k dosažení předpokládaných cílů. V dnešním článku si povíme, kdy a proč dochází ke ztrátě motivace, dále si představíme její důsledky a poradíme vám jak ztracenou motivaci znovu získat. Kdy a proč doc...

Pokračovat ve čtení

HOME OFFICE v čase pandemie. Jak ho zvládnout a nezbláznit se?

HOME OFFICE v čase pandemie. Jak ho zvládnout a nezbláznit se?

Loni nás všechny zaskočilo něco, co jsme vůbec nečekali. Nová pandemie koronaviru zcela narušila veškeré běžné činnosti, na které jsme byli zvyklí. Neustále se šířící virus a zpřísněná restriktivní opatření donutila řadu firem a společností přistoupit k zavedení tzv. home office, čili práce z domova. Ne všichni ale tento způsob práce vítají. Zvlášť v době, kdy jsou uzavřené školy, a děti tak přešly na online výuku, může ...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz


Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat Přehrát video