Ne všichni superhrdinové nosí
kápě a škrabošky. Mnoho z nich se skrývá v uniformách a
stejnokrojích. Nebojují pouze v noci a v utajení. Pracují každý den –
ráno, večer, v noci. V dešti i v horku, celý den na nohou. S sebou
si nesou obrovskou zodpovědnost. Jedná se o psychicky velmi náročná povolání. Na
odpočinek a načerpání nových sil často není prostor. Na počátku stojí obrovské
nasazení a touha pomáhat, dělat svět lepším. Psychika těchto lidí i jejich
nejbližších prochází obrovskou zkouškou. Jak zvládnout život v první linii?
A jaké to je žít po boku hrdiny?
Psychický tlak
Ať už mluvíme o záchranářích, doktorech, sestrách nebo o hasičích, policistech či vojácích – jedno mají všichni tito lidé společné – rozhodují se a pracují obvykle v obrovském tempu a časovém presu. Situaci musí neustále vyhodnocovat a správně se rozhodovat o dalším postupu. Například v životě doktora či zdravotní sestry nebývá čas ani na přestávky, natož na klidný oběd. Pozornost těchto lidí je neustále zapnutá na maximum.
Toto rychlé a nepřetržité pracovní nasazení je zároveň obrovským tlakem pro psychiku, která nestíhá regenerovat a organismus se postupně vyčerpává.
Tlak ještě umocňuje vědomí obrovské zodpovědnosti. Zdravotníci mají doslova zodpovědnost za životy druhých, stejně tak často i hasiči a policisté. Známé přísloví, že chybami se člověk učí, v těchto profesích tak úplně neplatí. Tady zkrátka pro chyby není místo.
Pro představu: 100% pozornost dokážeme udržet v řádech vteřin až minut, jedné činnosti se průměrně vydržíme věnovat maximálně 45 minut, poté by měla přijít na řadu přestávka. Chirurgové ovšem operují třeba i hodiny, po celou dobu se musí maximálně koncentrovat. Umíte si teď už asi představit, jak náročné to musí být.
Stres a adrenalin: Pomocníci i tyrani
Tito lidé často pracují v opravdu extrémních podmínkách. Lékaři jsou po dobu dlouhých směn vystaveni virům a infekcím. Hasiči pak třeba extrémnímu horku, stísněným prostorům či hluku. A je to právě naše okolí a prostředí, kterým se obklopujeme, co ovlivňuje a působí na naši psychiku.
Extrémní podmínky a náročné krizové situace vedou k vyplavování adrenalinu a spouštění stresové reakce. Organismus je neustále připraven bojovat nebo utéct, mozek vysílá pokyny k maximální ostražitosti.
Tento stres je nezbytnou součástí všech zmíněných profesí, bez pravidelných dávek adrenalinu by se tělo a mysl nedokázali flexibilně přizpůsobit právě probíhající situaci. Jenže pozor! Z dlouhodobého hlediska to pro organismus rozhodně dobré není, tělo i mysl se postupně vyčerpávají…
Pozor na …
Pokud jste jedním z hrdinů všedních dnů, kteří každodenně odcházejí do práce zachraňovat lidské životy a ochraňovat ostatní, měli byste teď zbystřit. Na co bystě měli dávat pozor?
Syndrom
vyhoření
Syndromem vyhoření jsou nejčastěji ohroženy pomáhající profese. Pomáhat a chránit. Uzdravovat.
Zachraňovat. To jsou rozhodně úžasná poslání. Z toho, co jsme už napsali,
je ale také jasné, že jsou obrovsky vyčerpávající. Když má navíc člověk pocit,
že to ti, pro které nasazuje svůj vlastní život nebo obětuje své soukromí,
neoceňují – snadno ztratí veškerou motivaci i odhodlání…
PTSD
– Posttraumatická stresová porucha
Povolání
policistů, lékařů, hasičů a zejména pak vojáků přináší mnoho smutných a
tragických příběhů, kterých jsou tito lidé často sami nějakým způsobem součástí.
Objevují se pocity silného smutku i sebeobviňování. V některých případech
se tragické příběhy v psychice mohou odrazit ve formě posttraumatické stresové poruchy. Ta se pak může projevit i po několika měsících a je pro
ni typické neustálé znovu přehrávání a znovuprožívání traumatického zážitku,
vyhýbání se určitým místům či lidem a pocity deprese.
Workoholismus
Náročný pracovní režim, spousta úkolů, důležité poslání a obrovská chuť a motivace. Pozor, aby vás láska k vaší profesi nepohltila a nezměnila se v závislosti – workoholismus.
Život s hrdinou
Nejsou to ale jen samotní
zaměstnanci integrovaného záchranného systému, koho může psychika pěkně
potrápit. Jaký asi je život s vojákem, který je po několik měsíců na misi
v zahraničí? Nebo život s policistou, který zasahuje u velkých
nepokojů? Rozhodně je náročný nejen pro ně, ale i pro jejich nejbližší.
Strach a nejistota. To jsou
emoce, které rodina často pociťuje. V hlavě se čas od času honí neodbytné
myšlenky jako: Co když se mu tentokrát něco stane? Opravdu musí zrovna teď
odejít? Dneska z toho vůbec nemám dobrý pocit. Kdy se asi vrátí? Odpovědi
na tyto otázky navíc nikdo vlastně s jistotou nezná.
Odcizení. Když si
představíme život s lékařem, který musí být stále na telefonu, připraven
na možnost, že bude zavolán do nemocnice. Je jasné, že ani pro nejbližší těchto
hrdinů situace není jednoduchá. Neustálé přesouvání plánů a obrovské nasazení
do práce, se mohou stát vztahovým zabijákem.
Péče o psychiku
Péče o psychiku je důležitou součástí života každého z nás. U povolání, která jsou takto psychicky náročná, je ale ještě důležitější. Myslet by na ni měli nejenom samotní hrdinové z předních linií, ale i jejich nejbližší, kteří jsou stresujícím životním stylem svých rodinných příslušníků také ovlivněni.Odreagování.Jak se říká, po práci legraci! Činnost, u které na chvíli konečně vypnete pozornost a odpovědnost, by měla být po práci vaší samozřejmostí.
- Opora nejbližších. Nemusíte být hrdiny neustále! I vy máte právo se se o druhé opřít a nechat si pomoci.
- Naslouchejte tělu. Vnímejte, co vám vaše tělo říká – jestli je unavené, jestli vás někde něco nebolí – snažte se mu dodat, co potřebuje. Dostatek spánku je vždy dobrým základem.
- Work-life balance aneb rovnováha mezi pracovním a rodinným životem. V rámci vaší vlastní psychohygieny zkuste oddělit váš pracovní život od toho osobního. Snažte se netahat si práci a všechny smutné příběhy domů. Nezapomínejte na čas s rodinou.
- Pravidelná konzultace s psychologem. U takto psychicky náročných povolání může být dobrou volbou také pravidelná psychologická péče odborníka. Můžete s ním mluvit o náročných a traumatizujících zážitcích, můžete pracovat na zvýšení vaší odolnosti vůči stresu nebo se naučit relaxační a zklidňující techniky.
V současné době může využít psychologické poradenství online – telefonicky, emailem nebo třeba přes Skype.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.