V dnešní době se stále více
setkáváme s pojmem workoholismus, víte však, co toto označení znamená a
jaké jsou jeho důsledky? Mnohdy je za workoholika mylně označen i člověk, který
je „pouze“ pracovitý, má svou práci rád, ale postrádá další typické znaky
workoholika. Proto si v tomto článku objasníme celou problematiku
závislosti na práci, její příčiny, projevy a důsledky.
Definice vymezuje workoholismus jednoduše jako závislost na práci. Toto označení má původ v USA, vzniklo analogií s alkoholismem, pouze se kořen slova zaměnil za work (práce). V USA byl tento pojem spojen zejména se společenskou vrstvou tzv. Yuppies, což jsou mladí lidé, jejichž život je zaměřen na vydělávání a utrácení peněz. U nás se začalo pojmenování workoholismus objevovat v odborných publikacích až po roce 1989.
Typy workoholiků (rozdělení podle publikace K. Nešpora: Závislost na práci)
Velikáš – touží po obdivu a moci, typické je pro něj
přeceňování sebe sama a podceňování práce druhých, neumí spolupracovat
v týmu.
Dobrák – altruista, který chce všem okolo sebe vyhovět a sám
nic nepožaduje.
Pedant – má problém přijmout jakoukoliv inovativní myšlenku,
nejvíce si cení pořádku, pravidel a disciplíny.
Rozpolcenec – na jednu stranu touží mít těsné vztahy
s druhými, na druhou se toho velmi obává, proto od svého vnitřního
rozpolcení utíká k práci.
Startér – velmi energetický jedinec nesnášející nudu,
neustále vyhledává nové podněty, začíná nové projekty, ovšem má problém cokoli
dotáhnout do konce.
Šprt – úzkostlivý
jedinec závislý na druhých, nejistý, bojí se neúspěchu, snaží se každému
zavděčit.
Příčiny workoholismu:
Workoholismus je problémem, který postihuje zejména osoby s vyšším vzděláním, pracujících na manažerských postech, ale také jsou touto nemocí ohroženi lidé pracující pod neustálým stresem např. učitelé, policisté, lékaři, novináři, sekretářky, burzovní makléři atd. Podle dostupných statistik jsou workoholiky častěji muži než ženy.
Z psychologického hlediska se na rozvoji závislosti na práci podílí mnoho faktorů, níže jsme vybrali ty nejpodstatnější:
- Osobnost jedince –
náchylnost k workoholismu mají lidé trpící ADHD, puntičkáři, osoby se
sklony k úzkosti, s nízkým sebevědomím, obávající se neúspěchu,
neumějící odpočívat…
- Rodinné předpoklady –
špatné rodinné zázemí, rodičovská láska byla podmíněna splněním zadaných úkolů,
předčasně ukončené dětství kvůli smrti jednoho nebo obou rodičů, matka či otec
byli sami závislí na práci…
- Sociální předpoklady – současná společnost je zaměřena na úspěch a toto nám je vštěpováno již od dětství.
Projevy a příznaky
workoholismu:
Workoholismus, stejně jako jiné závislosti, doprovází řada typických projevů, především pak:
- soutěživost, nesnášenlivost kritiky vůči své osobě
- práce je na prvním místě, vše ostatní jde stranou
- hledání záminek pro zvýšení pracovního nasazení
- postupná rezignace na budování mezilidských vztahů
- neschopnost odpočívat
- prohlubování pracovně-patologického návyku, zvýšená kritika kolegů,
neschopnost spolupráce
- ztráta radosti z odvedené
práce, absence uspokojení po dosažení pracovních cílů
Důsledky workoholismu:
Následkem neustále se zvyšujícího pracovního nasazení klesá celková životní úroveň jedince. Kromě toho, že jsou ohroženy rodinné a mezilidské vztahy, čímž se workoholik dostává do sociální izolace, se paradoxně zhoršuje i kvalita jeho práce, což v konečném důsledku může vést až k syndromu vyhoření.
Závislost na práci se odráží na fyzickém i psychickém zdraví. Z psychických problémů se dostavují deprese, poruchy spánku, poruchy soustředění a sklony ke vzniku jiných závislostí. Z fyzických jsou to pak nejčastěji: bolest hlavy, zad, žaludeční obtíže a vředy, vysoký krevní tlak, infarkt, mozková mrtvice aj.
Prevence workoholismu:
Jestliže patříte k rizikové
skupině, nebo se prostě jen bojíte, aby se u vás závislost na práci
neprojevila, můžete dodržovat několik zásad. V první řadě se naučte končit
s prací včas a nikdy si ji neberte domů. Dále si dopřávejte pravidelné
přestávky, snažte se o práci přemýšlet a nespadnout do každodenní rutiny. Ve
volném čase se věnujte svým koníčkům, scházejte se s přáteli, vyrazte na dovolenou apod.
Léčba workoholismu:
Podmínkou úspěšné léčby je především plně si uvědomit závažnost problému a odhodlání mu čelit. V některých případech je člověk schopen vypořádat se s touto nemocí sám. Častěji je však potřeba vyhledat pomoc psychologa.
S jeho pomocí se zaměříte na celkovou změnu dosavadního životního stylu, naučíte se různé relaxační techniky, může navrhnout vypracování denního režimu, kde budete mít na práci vymezen jen určitý čas apod.
Důležitá je také doživotní abstinence, což se
ovšem v tomto případě komplikuje nutností práce kvůli udržení finanční
nezávislosti, proto je potřeba najít přijatelnou hranici mezi prací a osobním
životem. Psycholog také může navrhnout návštěvu skupiny Anonymních workoholiků,
ta pracuje na obdobném systému jako u alkoholiků a její předností je možnost
sdílet svůj příběh s lidmi, kteří prožívají to samé.
Zadéjte Váš kometář.