Co si vybavíte, když se řekne tma? Příjemné letní noci a světlo mnoha hvězd. Neznámo, nebezpečí, temno. Mnozí se tmy z různých důvodů tak trochu bojí. Mírné obavy z temnoty jsou vlastně docela přirozené, jenže v některých lidech tma vyvolává opravdu silné negativní pocity - děs, hrůzu a paniku. Co je na tmě vlastně tak děsivého, že některým lidem nedovolí usnout?
Proč se bojíme tmy?
Co je to nyktofobie?
Nyktofobie je označení pro chorobný strach ze tmy. Důležité je právě slovíčko chorobný. Strach ze tmy je totiž pro člověka vlastně docela přirozený. Je normální, že v noci neradi chodíte temnou uličkou a že se v neznámém temném prostředí cítíte ostražití.
Občasný strach ze tmy je normální, příroda nás takhle vybavila proto, aby nás ochránila před potenciálním nebezpečím.
Když strach nekončí…
Když si na tmavý prostor
přivykneme, strach pomalu opadne. Jenže u některých lidí tomu tak není. Ti,
kteří trpí nyktofobií se bojí ve tmě pořád. Bojí se i ve své vlastní
posteli, ve vlastním bytě. Blížící se noc a tma pro ně znamená obrovský
stres, paniku a úzkost. Ve tmě se jim nedaří usnout, a to ani když
jsou ve vlastním domě s ostatními členy domácnosti. Každá noc je pro ně
jako scéna z obzvláště děsivého hororu.
Jaký je rozdíl mezi strachem a fobií?
Strach je přirozená
emoce, která hraje v našem životě důležitou
roli. Je to varovný signále před potenciálně nebezpečnými situacemi,
připravuje nás na to, že se může něco stát a nabádá nás tak k obezřetnosti.
Fobie je
chorobným typem strachu. Fobie je spojována s vysokou
mírou úzkosti a panikou. Dotyčnému často znemožňuje vykonávat některé aktivity
nebo ho nutí vyhýbat se určitým místům. Může být spojena s lidmi, zvířaty,
věcmi, místy nebo konkrétními situacemi.
Strach ze tmy u dětí
Strach ze tmy je typický hlavně
pro děti, nejčastěji předškoláky. V tomto věku se totiž u dětí rozvíjí fantazie
a magické myšlení. Děti si tedy
spoustu věcí domýšlejí a představují. Představte si dítě, které leží ve své
posteli a najednou zaslechne divný zvuk. Nejspíš to bylo obyčejné zavrzání
podlahy, možná tatínkovo chrápání. Jenže dětská hlava přichází s jinými
nápady – bubákem ve skříni, monstrem pod postelí, příšerou, která ovládá
jejich hračky…
Pro malé děti je spánek zároveň odloučením
od jejich nejbližší osoby. Pro děti se tak tma stává symbolem, kterým jim
bere jejich nejmilejší osobu. Zvláště v období, kdy si děti začínají
uvědomovat, co znamená smrt, mají strach, že se rodič už nevrátí. Tmu a smrt
si často spojují dohromady.
Dětský strach ze tmy s věkem
postupně slábne a mizí.
Podívejte se, jaké strachy a fóbie nejčastější trápí děti a dospívající
Strach ze tmy u dospělých
Stává se, že silným strachem ze
tmy, trpí také dospělí. Příčiny nejsou úplně jasné a jednoznačné. Strach ze tmy
se u dospělých objevuje hlavně v případech, kdy v minulosti zažili
nějaký silný traumatický zážitek. Může (ale nemusí) to tedy souviset se zkušenostmi z minulosti.
Příznaky nyktofobie
- Strach ze tmy nejen venku, ale také doma v bezpečí vlastního domu
- Strach se objevuje opakovaně (každou noc)
- Oddalování usínání
- Nutnost usínat se zdrojem světla
- Vystavování se nepříjemným situacím, raději než se vystavit tmě (radši nepůjdu na záchod a neusnu, než abych šel/šla tmavou chodbou do koupelny atd.)
Proč nás tma děsí?
Co oko nevidí, to si hlava domyslí
Většina lidí se při zkoumání okolí
nejvíce spoléhá na zrak. Jenže, když je všude kolem tma, náš
nejvyužívanější smysl ztrácí svou sílu. My najednou nevíme, co je kolem nás a
co čekat. Proto se snažíme zbystřit naše další smysly – napjatě nasloucháme i
těm nejtišším zvukům a snažíme se přijít na to, co je asi způsobuje.
Není proto divu, že slyšíme každé
zavrzání podlahy i nepatrný záchvěv větru. Fantazie jede naplno a my jsme čím
dál více ostražití. Když nemáme k dispozici zrak, cítíme se zranitelní.
Bojíme se neznámého
Lidem se proto často uleví ve
chvíli, kdy se jejich oči alespoň trochu tmě přizpůsobí. To pak dokážeme
rozpoznat obrysy nábytku a dalších předmětů kolem nás. Najednou nám všechno
připadá zase blízké a povědomé. My lidé se totiž přirozeně bojíme neznámého.
Nemáme rádi, když nevíme, co čekat. Tma je právě jedno velké neproniknutelné
neznámo, které před námi skrývá mnohá tajemství.
Jak nyktofobie komplikuje život
Nyktofobie umí pořádně zkomplikovat život. Jen si představte, že by každý večer byl zároveň začátkem vašeho každodenního osobního hororu.
Spánek
Nejvíce je nyktofobii ohrožen kvalitní spánek. Spánek totiž znamená tmu. Té se lidé trpící nyktofobií snaží za každou cenu vyhnout.
Oddalování usínání. Někdo
celou situaci řeší tak, že se snaží spánek maximálně oddálit. Raději si čte,
kouká na televizi nebo se ještě večer vrhne na úklid. Někdo se bojí pouze toho,
že bude muset ležet v tmavé místnosti, někteří mají obavy přímo z usínání.
Už dopředu jsou tak celý den ve stresu. Tím si zadělávají na poruchy spánku a nespavost.
Budiž světlo! Mnoho nyktofobiků řeší svůj problém světýlkem
u postele. Někomu stačí malá lampička, někdo se naučil spát s komplet rozsvícenými
světly. To určitě není ideální. Za světla se totiž dostatečně nevytváří
melatonin, hormon, který je produkován za tmy a je pro nás velmi důležitý.
Další starosti
Pro nyktofobii můžou být také
typické záchvaty paniky ve tmě. Dotyčný zažívá obrovský stres, když se
například vrátí z práce do tmavého bytu. První věc, kterou udělá je
samozřejmě rozsvícení světel. Časté je taky dodatečné prohledání bytu, jestli
se někde někdo nebo něco přeci jen neschovává.
Opravdový stres a panika také
nastávají, když dojde například k výpadku proudu. Zrychlený tep, bušení
srdce, pocení. Pokud takový stav trvá déle, určitě to pro organismus není
příznivé.
Jak překonat strach ze tmy?
Léčbu nyktofobie můžeme rozdělit na dvě části – na to, co můžete udělat sami doma a na to, s čím vám může pomoci odborník. Doma můžete využít lampiček a světýlek, můžete také za pomoci dalších členů domácnosti zkoušet tu a tam váš strach překonávat.
Pomoc psychologa
Důležitou složkou léčby nyktofobie je určitě psychoterapie. Jako jedna z nejúčinnějších se ukazuje kognitivně behaviorální terapie.S psychologem můžete o svém strachu bez obav mluvit, budete zkoušet různé modelové situace a postupně třeba pracovat i na odstranění pomoci v podobě nočního světýlka.
Tma je tajemná a neproniknutelná. Je přirozené, že nás nutí k větší ostražitosti, ale neměla by se rozhodně stát naším každodenním strašákem ani úhlavním nepřítelem.
Zadéjte Váš kometář.