Strach tvoří nedílnou součást života, ať již
v pozitivním, či negativním smyslu. Kladnou stránku můžeme spatřovat
v jeho funkci jakéhosi varování před nebezpečím, díky strachu se vyhýbáme
situacím, které jsou pro nás hrozbou, či situacím, které nás ohrožují na
životě. Ovšem strach může u jedince přerůst „ochranné“ meze a stává se
chorobnou zátěží, omezením v běžném fungování člověka, vyvolává deprese,
agresi, děs, hrůzu aj.
Z hlediska psychologie strach rozdělujeme na 3 základní skupiny: strach, úzkost, fobie. Je potřeba tyto pojmy od sebe odlišit.
Úzkost není založená na konkrétním podnětu, může být krátkodobá i dlouhodobá, lehká či panická. Úzkosti předchází vždy nějaká obava či předvídání toho, co by se mohlo stát (např. obava z opuštění, separační úzkost u dětí).
Chorobný strach z předmětů a situací pak označujeme jako fobii. Má přetrvávající a mnohdy anticipační charakter.
Strach je
negativní emoce reagující na konkrétní podnět, často mu předchází špatná
zkušenost, zážitek. Do velké míry bývá strach ovlivněn představivostí.
Rozlišujeme několik typů strachu:
1. Atavistický
(vrozený) – např. strach z bouřek, z některých zvířat, strach ze tmy.
2. Naučený –
objevuje se časem, např. strach z porodu, strach ze smrti aj.
3. Tréma – strach
z projevu na veřejnosti.
Fyziologické projevy strachu:
- Palpitace (bušení srdce)
- Zrychlené dýchání
- Třas těla, bledost
- Zvýšený krevní tlak
- Piloerekce neboli tzv. husí kůže
Základní pravidla, jak zvítězit nad strachem:
- Postavit se strachu čelem, přiznat
si čeho se obáváme a rozhodnout se s tím něco udělat.
- Sestavit si seznam obav a
možností, jak je překonat
- Začněte „boj“ s nejlehčím
bodem na seznamu, který jste si sestavili. Nebojte se požádat o pomoc rodinu,
přátele, případně psychologa.
- Vybijte si energii – jakmile se
začnete bát, stoupne vám v těle hladina adrenalinu. Nesnažte se uklidnit,
ale raději zvolte nějaký druh pohybu.
- Odveďte pozornost od strachu,
vymyslete si určitou činnost, úkol, při jehož plnění se musíte nanejvýš
soustředit.
Jsou mezi námi i jedinci, kteří se strachu vystavují úmyslně,
ať již sledováním hororových filmů, extrémními sporty apod. Pokud se mezi ně
neřadíte, chcete své obavy řešit, ale sami si nevíte rady, vyhledejte pomoc
odborníka.
Zadéjte Váš kometář.
Dobrý den potřeboval bych poradit ohledně psichyckich pronlemu děkuji
Dobrý den. Mám v životě dle mého pocitu jen samou smůlu a moc mě to poslední dny omezuje..mám nadměrné obavy,katastrofické scénáře nad událostmi v mé hlavě. Navštěvuji paní doktorku Mudr.Businská psychiatričku a byla mi diagnistována generalizovaná úzkostná porucha zároveň se smišenou uzkostně depresivní.Pečuji o chlapečka s postižením Downova syndromu už je mu 12.let a jsem s ním od jeho 8měsíců sama..Chci být tady pro něj veselá,nad věcí a nemít v pocitech jen bolest a trápení.Moc Vás prosím o pomoc,můj naučený strach ze smrti a intenzivních obav je pro mě velmi vysilující..Velice děkuji..Martina Kobyláková
Dobrý den paní Kobyláková, při léčbě úzkostí, strachů i depresí je nejefektivnější kombinace medikamentů s psychoterapií. Medikamenty mohou tělo nastartovat tak, aby nastoupilo cestu k uzdravení. Mohou pomoci zvládat úzkostné stavy, podpořit hlavu i tělo v tom, aby tyto stavy nebyly pro nás tak intenzivní, tak ochromující a zaplavující. Je ale potřeba také pracovat na zvládání projevů, hledání příčin a spouštěčů, pátrání po tom, co tyto stavy odstartovalo, co je přiživovalo a co je podporuje, co nám pomáhá je zvládat apod. A to je úkolem psychoterapie. Chápu, že se chcete v první řadě postarat o chlapečka. K tomu, aby člověk mohl o někoho pečovat, potřebuje i on sám mít z čeho brát a opečovat sám sebe. Je dobře, že pro sebe hledáte pomoc a podporu u odborníků. Někdy může trvat, než najdeme vhodného člověka, který právě nám vyhovuje a odpovídá našim potřebám či potřebám našich potíží. Pokud nám psychiatr či psycholog nevyhovuje, můžeme zkusit vyhledat podporu u jiného. Někdy se může také stát, že máme pocit, že se v léčbě dál neposouváme. Opět se můžete obrátit na někoho dalšího a využít např. konzultace online. Ve Vaší náročné situaci by bylo také dobré zmapovat možnosti podpory z Vašeho okolí, abyste na situaci nebyla sama – tedy: o jaké osoby ve Vašem okolí se můžete opřít, kdo Vám pomůže, kdo Vás podpoří, kdo Vám pomůže s domácností, nakoupit, uvařit, kdo Vám pomůže s péčí o chlapečka, na které instituce se můžete obrátit, jak funguje škola, kdo Vám pomůže ve škole, jak funguje zdravotní péče, jaké služby nabízí např. Charita či jiné organizace ve Vašem okolí, co z toho můžete využít… S pozdravem Mgr. J. Rozsypalová, Online psycholog poradny MOJRA.