ASEXUALITA aneb Absence sexuální touhy

https://www.blog.mojra.cz/post/184

O nymfomanii, respektive o posedlosti sexem jsme již článek napsali, dnes bychom se rádi věnovali opačnému tématu, tedy asexualitě. V minulosti byla asexualita spojena s určitým společenským druhem výchovy, slušné mladé panny na sex ani nepomyslely, vnímaly jej pouze jako manželskou povinnost k plození dětí, která by se měla jednou za čas, a hlavně rychle odbýt. Pánové omdlévali blahem, pokud se jim podařilo zahlédnout odhalený dámský kotníček. Doba byla jiná, mravy nebyly tolik uvolněné. Přes mnohaletý vývoj společnosti, kdy se ze sexu a touhy již nedělá tabu však někteří lidé mohou být ne že cudní, ale přímo pociťují odpor k jakémukoliv fyzickému, zvlášť pak sexuálnímu kontaktu. Těmto lidem se odborně říká asexuálové.


V první řadě je potřeba si vysvětlit, co to ta asexualita vlastně je. Definice vymezují asexualitu jako absenci sexuální touhy či orientace, v některých případech pak obojího. Asexuálové nemají potřebu vést sexuální život, mohou mít odpor už i k samotným dotekům, polibkům, mazlení a jiným projevům erotické náklonnosti. Nejsou přitahováni muži, ženami, zvířaty apod.



Někteří lidé se za asexuály sami označují, ovšem v jejich případě nejde ani tak o asexualitu, jako spíše o frigiditu, protože pociťují sexuální touhu, ale ne moc často. Asexuálové toto puzení nemají NIKDY. I když zase až tak jednoduché to není, asexuálové totiž mohou pociťovat touhu po uspokojení, nežijí v naprostém celibátu, ale své potřeby řeší masturbací. Asexuál sex s partnerem mít může, ale nechce. Takže v konečné fázi by bylo vhodnější označit asexualitu za absenci sexuální touhy po jiném člověku.



Nový druh sexuální orientace, nebo psychická porucha?


Asexualita je nejen v současnosti značně diskutovaným tématem mezi odborníky. Jedni se přiklánějí k názoru, že se jedná o nemoc, kterou lze vyléčit, jakmile se odstraní její příčina. Druzí naopak prosazují, že jde o nový druh sexuální orientace. Podívejme se tedy oběma teoriím na zoubek.


Asexualita jako psychická porucha

Budeme vycházet z názoru Stanislava Kratochvíla, českého profesora, který se zabývá psychologií asexuality. Ten spojuje asexualitu s utlumenou, ztracenou nebo chybějící sexuální touhou. Toto lze najít v mezinárodní klasifikací nemocí ve spojení s odporem k sexualitě, nedostatečným sexuálním prožíváním, neschopností dosáhnout orgasmu, či bolestivostí pohlavního styku. Podle Kratochvílovy teorie tak nezájem o sex provází jeden z těchto příznaků, případně je asexualita doprovodným projevem u některých psychických onemocnění (deprese, úzkosti aj.). Pokud se tedy lékař zaměří na odstranění příčiny, např. depresivních stavů, je zde pravděpodobnost, že vyléčí také asexuální sklony a jedinec začne opět pociťovat sexuální touhu.


Tuto teorii bychom mohli se značnou dávkou nadsázky označit za podobnou snaze o léčbu homosexuality, která byla českým psychiatrem Kurtem Freundem označena za marnou. Homosexuálům se v minulosti v rámci „odvykací terapie“ podával apomorfin a jiné látky vyvolávající nevolnost a zvracení. Následně jim psychiatr předkládal obrázky homosexuální tematikou. Tato averzní terapie se však minula účinkem. Dnes již homosexualitu nechápeme jako něco zvráceného, jako nemoc, ale jsme k ní tolerantní. Bohužel tyto názory nepřevládají také u asexuality, zde jsou však lékaři zahnaní do kouta, protože tak, jako u homosexuálů léčili jejich touhu po osobách stejného pohlaví, u asexuality není v podstatě co léčit.


Asexualita jako sexuální orientace

Druhá teorie se přiklání k názoru, že asexuálem se člověk již narodí, jen cesta k uvědomění si své orientace je zdlouhavější. V dnešní době je normální mít sex ještě před dovršením plnoletosti. Asexuál tedy může do jisté míry žít pohlavním životem, avšak neprovozuje sex proto, že jej to baví, vzrušuje, ale z jakési nutnosti, respektive touhy po tom, aby zapadl mezi vrstevníky. S přibývajícím věkem pak přichází období prozření, přiznání si, že žádnou sexuální touhu nepociťuje a přestane se do sexu nutit. Často nastává problém s tím, že již žije ve vztahu, nebo má dokonce děti a manželku/manžela.




Asi nejvýraznějším znakem asexuality je fakt, že absence sexu asexuálovi nevadí. A právě kvůli tomuto se řada odborníků přiklání k názoru, že asexualita nemůže být nemocí. Pokud totiž jedinec trpí některou z psychických, resp. sexuálních poruch, je pro něj absence touhy frustrující, trápí se tím. Kdežto asexuál netrpí, ale je naopak šťastný, když sex nemusí provozovat.



Vztah s asexuálem


Život po boku asexuála není jednoduchý. Fungovat může v podstatě pouze vztah dvou asexuálů, protože pro normálního sexuálně aktivního člověka je vidina celoživotního celibátu nepředstavitelná. Samozřejmě láska může vzklíčit i mezi asexuálem a hetero/homo/bisexuálem, některé páry pak žijí ve volném vztahu, kdy se navzájem milují, ale asexuál toleruje svému protějšku jiné sexuální partnery. Otázkou je, zda a jak dlouho takový systém může fungovat.


Řešení?


Jak jsme již řekli, léčba asexuality, jakožto orientace není možná. V tomto případě je tedy jediným řešením přijmout svou orientaci se vším všudy a přizpůsobit jí styl svého života. Pokud si myslíte, že právě vy jste asexuálem, ale tato skutečnost je pro vás velmi stresující, vyhledejte pomoc psychologa. Ten s vámi probere do hloubky vaše pocity, zaměří se na odhalení toho, zda příčinou není nějaké psychické strádání apod.

 










Právě jste četli článek: ASEXUALITA aneb Absence sexuální touhy

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Manželská poradna: Když chcete dát vztahu ještě šanci

Manželská poradna: Když chcete dát vztahu ještě šanci

… a najít znovu své „a žili šťastně až do smrti.“To důležité hned na úvod: vztahy nejsou vždycky pohádka. Tedy ze začátku možná ano, nebo to tak alespoň vypadá. Vždyť to znáte. Byla to láska jako trám, všichni vám ji záviděli. Pak se ale něco zásadního pokazilo, možná z ničeho nic, možná jste k tomu dospěli postupně. Přestalo vám to fungovat, ale láska tak úplně nezmizela.Vy cítíte, že je to na nic, partner to vnímá taky. Ale c...

Pokračovat ve čtení

VIDEO: Kdo je psycholog a kdo psychiatr?

VIDEO: Kdo je psycholog a kdo psychiatr?

Tápete, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem? Nevíte na koho z nich se obrátit, zda vám psycholog předepíše léky, nebo zda se na vás nebude dívat jako na blázna a nenechá vás zavřít někde do ústavu? Mnohdy si to ani neuvědomujeme, ale v průběhu života zažijeme určité situace, na které bychom neměli zůstávat sami. Neměli bychom se bát vyhledat pomoc, když ji opravdu potřebujeme.V čem se tedy liší psycholog od psychiatra?Dozvíte se to v tomt...

Pokračovat ve čtení

(nejen) KRIZE V MANŽELSTVÍ: Kdy vyhledat manželskou poradnu?

(nejen) KRIZE V MANŽELSTVÍ: Kdy vyhledat manželskou poradnu?

Vybudovat fungující dlouhodobý vztah je náročné. Nejenže budete muset přistoupit k mnoha kompromisům, ale i při sebevětší snaze se vám hádky nevyhnou. Záleží jen na vás, jak s partnerem celou situaci vyřešíte. Jenže někdy se můžete snažit sebevíc a problémy vám jednoduše přerostou přes hlavu a vy máte pocit, že už to sami nezvládnete. A tak začnete uvažovat o návštěvě manželské poradny. Jenže je tu hned několik překážek, které vá...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat