Ve světě byste napočítali asi 6
900 různých jazyků. Uvažovali jste někdy na tím, zda váš rodný jazyk určuje i
způsob jakým myslíte? Možná se vám teď honí hlavou, že je to pěkně divná otázka.
Vždyť přece všichni lidé přemýšlejí stejně, nehledě na to, jakým jazykem
hovoří. Vážně je to tak? Každá země má přece svůj specifický humor a třeba pro
některá česká slova bychom jen těžko hledali anglický ekvivalent. Může nás naše
mateřština ovlivňovat více než si myslíme?
Zatímco v češtině máme tři
časy (minulý, přítomný, budoucí), angličtina jich má dvanáct. V jazyce
kmene Hopi pro změnu čas nehraje téměř žádnou roli. Australané pro popis směru
nepoužívají slova jako vlevo, vpravo, vepředu či vzadu, ale mnohem častěji si
k orientaci pomáhají použitím názvu světových stran.
Je možné, že lidé popisují
věci různě, protože je vnímají jinak?
Ano, možné to je. Psycholingvistika
(jinak též psychologie jazyka) se zabývá právě studiem mentálních aspektů
jazyka. Zkoumá vztah jazyka a myšlení, rozvoj řeči u dětí, učení se a používání
cizího jazyka a mnoho dalšího.
Úkol pro vás
Vyzkoušejte si teď takové malé cvičení. Sami sobě zkuste v cizím jazyce, který ovládáte, povyprávět něco o vašem oblíbeném filmu. Jaký má děj, které postavy jsou hlavní a proč ho máte rádi (pokud vám budou vypadávat slovíčka, klidně je nahraďte českými).
Teď to samé zkuste ve svém mateřském jazyce. Znovu si zkuste sami sobě převyprávět děj, představit postavy a zdůvodnit, proč daný film máte rádi.
Jaké to bylo?
Jak vám to šlo? Byly oba popisy podobné? Samozřejmě, u jazyka, který není vašim mateřským jste nejspíše více nejistí, zapomínáte na slovíčka a je to pravděpodobně náročnější. Rozdíl mohl ale spočívat i v tom, že v každém jazyce se věta tvoří úplně jinak. Někdy se začíná od podmětu, jindy se nejdřív musíte zamyslet nad místem nebo časem události. Každopádně když přepínáte do jiného jazyka často musíte vaše myšlení tak trochu přeprogramovat. Dost možná byl jeden popis více detailnější, jiný zaměřený spíše na děj. Možná jste se přistihli, že vaše anglicky/rusky/polsky mluvící já zní afektovaněji, mluví rychleji nebo hlasitěji.
Jazyk a kultura
Nejspíš to není jen jazyk, který by ovlivňoval způsob,
jakým uvažujeme. Svou roli určitě hraje také kultura dané země. Asi už jste
slyšeli některé ze stereotypů, které se o různých národech tradují. Němci
jsou pečliví, Italové vášniví, Poláci nábožensky založení… Nic z toho
není pravidlem, které by mělo platit pro každého občana dané země. Je to pouze
taková obecná představa, která má většinou své kořeny ve zvyklostech a hodnotách
dané země.
Může to tak vést k tomu, že německá maminka bude mít
o výchově svých dětí jinou představu než maminka česká. Každou rozesměje a rozpláče něco jiného. Někde
bude polibek na tvář při setkání se starým známým naprostou samozřejmostí,
v jiných zemích by takováto situace mohla vyvolat spíše pohoršení či žárlivost.
Přidejme k tomu všemu ještě fakt, že
v některých jazycích, které jsou si podobné, existují slova, která znějí
stejně, ale každé znamená něco úplně jiného. Nastávají tak často poměrně
komické situace. Navíc, každý národ má i svou specifickou řeč těla, takže i
nevinné gesto může vyústit v pořádný trapas.
Požádejte o pomoc v jazyce, který vám je nejbližší
Jsou situace, kdy o takováto
nedorozumění nestojíte. Zejména, pokud potřebujete radu, pomoc či přesné a jasné
informace.
Ne nadarmo se říká, že kolik řečí znáte, tolikrát jste člověkem. Když však potřebujete mluvit o tom, co je pro vás opravdu důležité, mluvte jazykem, který je vám nejblíže – tehdy jste totiž nejvíce sami sebou.
Zadéjte Váš kometář.