Co je to žárlivost?
Žárlivost je silná negativní emoce pramenící ze strachu z opuštění, ztráty lásky a pozornosti. Není omezena věkem, některé studie tvrdí, že projevy žárlivosti lze vypozorovat již u půlročního dítěte, my se však zaměříme na dospělé jedince, žárlivost ve vztahu a jak se s ní vypořádat.
V zajetí žárlivosti
Osoba trpící žárlivostí prožívá nejčastěji pocity méněcennosti, deprese, hněvu, strachu, neustále se zaobírá tím, zda ho partner stále miluje. Jeho pochybnosti mohou nabýt podobu tzv. emulačního bludu, kdy se žárlivý člověk upne na myšlenku, která ve skutečnosti nemá žádné opodstatnění (např. určitě mě žena/muž opustí, stoprocentně má milence/ku aj.).
Je potřeba rozlišit od sebe občasnou žárlivost a tu chorobnou. S občasnou se v životě setká snad každý, avšak je to pouze chvilková záležitost, se kterou se dokáže jedinec sám vyrovnat a nijak to nenaruší jeho vztah a chování k partnerovi či okolí. Naopak chorobnou žárlivost řadíme k psychickým nemocím, má své typické projevy a mnohdy je jediným způsobem, jak překonat takovouto žárlivost pomoc odborníka.
Uvedeme si několik typických znaků chorobně žárlivého jedince:
- Cítí se být neustále nedoceněný, nedokonalý, má pochyby o tom, zda je pro protějšek dost dobrý.
- Bojí se samoty a ztráty lásky.
- Věnuje vám neustálou pozornost. A to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Na začátku vztahu působí jako muž/žena snů, zajímá se o vaše pocity, koníčky atd. Vše si zapamatuje, aby to později mohl/a použít proti vám.
- Omezuje vás. Zprvu jen nenásilně přemlouvá, ať občas zrušíte domluvený program a trávíte tento čas s ní/m, později už jen nařizuje, vyptává se na každou minutu, kdy nejste spolu, zakazuje vám různé aktivity či přátele.
- Nebojí se použít vyhrožování, vydírání, násilí.
- Chce být neustále ujišťován/a o vašich citech.
- Neoznačí sebe jako viníka, všechnu odpovědnost za jeho žárlivost svaluje na vás.
Psychologická poradna: žárlivost a její léčba
Život po boku žárlivého člověka je velmi složitý, avšak i tuto nemoc je možné překonat. Základem je, aby si žárlivec uvědomil své jednání, přijmul za něj odpovědnost a nehledal vinu v druhé osobě.
Dále je také důležité pracovat s pocity méněcennosti a odstranit je, což mnohdy nesvedete bez pomoci psychologa. Pokud se však chování žárlivého partnera nezmění, on sám si problém nepřipouští, případně použije fyzické násilí, je načase takový vztah ukončit.
Zadéjte Váš kometář.