Pocity strachu nejsou pro člověka
nic neobvyklého, díky němu se vyhýbá mnohým nebezpečným situacím, vyostřuje
smysly. Problém nastává v případě, kdy jsou projevy strachu a úzkosti
natolik silné, že vedou k mnoha psychickým nemocem. Jednou z nich je
právě panická porucha, které se budeme věnovat v tomto článku.
Co je panická porucha?
Na úvod je potřeba rozlišit
panickou poruchu od fobie. Fobie řadíme mezi úzkostné poruchy z konkrétních
objektů, lidí či situací. Oproti tomu panická porucha (panická ataka) je
epizodická záchvatová úzkost, která vzniká bez zjevné příčiny. Jinak řečeno,
jde o záchvaty úzkosti, které člověka přepadnou náhle, nelze je předvídat a
nejsou spojeny s konkrétními podněty. Panická porucha se vyskytuje ve
větší míře u žen než mužů, nejčastěji v období dospívání či mezi 45. – 55.
rokem. Jde o velmi vážný problém, který má negativní dopad na vaše každodenní
fungování v běžném životě.
Proč vzniká panická porucha, jaké jsou její příčiny?
Důvodů, proč se u jedince rozvine panická porucha, může být mnoho. V odborných publikacích se nejčastěji uvádí, že jde o naučené chování, které může mít počátek v určitém velmi stresujícím zážitku. Člověk má tendenci spojovat si např. různé fyzické příznaky s konkrétní situací, hrozbou a na základě toho reaguje, pocity se prohlubují a přerůstají v paniku (bolest na hrudi = infarkt = strach ze smrti).
Psychologové se velmi často setkávají u klientů s panickou poruchou jako důsledkem nadměrného stresu, přičemž více ohroženi jsou lidé se silnou osobností, kteří si nemohou dovolit dát najevo jakoukoli slabost (manager velké firmy, živitel rodiny).
Mnohdy se panická porucha neprojeví hned, ale až v momentě, kdy stresová situace odezní (po ztrátě zaměstnání, rozvodu).
Jaké jsou příznaky panické poruchy?
Psychické projevy:
- Strach, pocit napětí, obavy, katastrofické
myšlenky
- Problémy se spánkem, ospalost
- Špatná koncentrace
- Podrážděnost, přílišná
lekavost
- Záchvaty hrůzy
- Úzkostná očekávání
- Deprese
- Depersonalizace, derealizace
Fyzické projevy:
- Zrychlené dýchání, dušnost
- Nadměrné pocení
- Bolesti na hrudi, tachykardie
- Závratě, točení hlavy
- Třas těla
- Návaly horka/chladu
- Bolesti zad, páteře, hlavy,
břicha
- Červenání, či naopak bledost
- Přejídání, či nechutenství
- Sucho v ústech
- Potíže s viděním
Při záchvatu paniky má člověk pocit, že omdlí, zemře, že se přestane úplně ovládat či zešílí. Panická ataka trvá zhruba do 30 minut, na konci dochází k uvolnění či přetrvávání napětí, vyčerpání.
Důsledky panické poruchy
Člověk zažívající ataky paniky se
ve většině případů začne vyhýbat místům, kde k záchvatu došlo, nebo kde
předpokládá, že by mohla nastat stresující situace, což často vede ke vzniku
agorafobie. Jestliže není panická porucha včas léčena, může skončit
hospitalizací a mít vážný dopad na vaše psychické a fyzické zdraví, proto je
důležité řešit tento problém s psychologem či psychiatrem.
Jak probíhá léčba panické poruchy?
Nejprve je důležité vyloučit
jinou možnost potíží, jako je např. infarkt. Poté psycholog či psychiatr stanoví,
zda se u pacienta projevuje panická ataka v lehké či těžké formě. Podle
toho následně zvolí způsob léčby. U lehčích případů se začíná
s psychoterapií (hypnoterapie, kognitivně-behaviorální terapie…), případně
jsou nasazena antidepresiva. Těžší formy se pak léčí kombinací terapie a
psychofarmak (antidepresiva, antipsychotika atp.).
Doba trvání léčby je ryze
individuální, nejčastěji hovoříme o letech, jsou však i případy, kdy se
výsledky dostavily již po několika měsících. Je nutné si uvědomit, že pokud
panickou poruchu nezačneme včas řešit s odborníkem, může se táhnout po
celý život a zhoršovat se.
Zadéjte Váš kometář.