Život každému občas hází klacky pod nohy. Najednou jsme v situaci, kdy nevíme, co si počít, jak se zachovat, jak z toho všeho ven. O dost komplikovanější je situace v momentě, kdy řešíte problémy, které vlastně ani nejsou vaše, ale úzce se vás dotýkají.
Když je „cizích“ problémů až moc
Sdílení je jedním z důležitých procesů, jak se problémů zbavit. Někdy si ale člověk neuvědomí, že to, co mu možná pomáhá, ubližuje druhému. Jednoduše své vlastní problémy různými cestami přehodí na druhého…
ZDE JE NĚKOLIK
PŘÍKLADŮ ZA VŠECHNY:
„Kamarádka nemá štěstí na chlapy. Jeden byl mamánek, který si nechal diktovat od mámy i barvu ponožek, které má nosit. Druhý s ní manipuloval, udělal si z ní spíš domácího mazlíčka a pak ji opustil kvůli mladší. O dalších ani nemluvím, jedna katastrofa za druhou… Vždycky pak utíká za mnou, vybrečet se, vypovídat. Trvá to roky, pokaždé je to stejné – velká láska, trable, rozchod, několikadenní maraton pláče u mě doma…Mám ji ráda, ale za ty roky už mě to strašně unavuje. Taky mám svůj život, manžela, děti. Vždycky mi to předhazuje a já se pak cítím špatně, stydím se, že za ní nemůžu přijet hned, protože nemám hlídání, nebo ona nemůže ke mně, protože nechci, aby to viděly děti…Myslím, že už to takhle dál nejde. Chci ji pomoct, ale sama už to nezvládám. Ne na úkor svojí rodiny…“