Jak dítěti sdělit tragickou zprávu: Základem je empatie a podpora

https://www.blog.mojra.cz/post/434

Pokud se děti setkají s informací o tragédii, může je situace zcela vykolejit. Ztratí půdu pod nohama a přestanou se cítit bezpečně. Reakce dospělých i dětí může být různá, záleží to nejen na věku, ale i dosavadních zkušenostech a komunikaci v rodině, což je velmi individuální.


 

Děti získávají pocit, že svět je změněný…. Přijde jim, že přestalo fungovat to, v co věřily, o co se opíraly.



Co můžeme udělat pro to, abychom dětem pomohli vrátit jejich emoce opět do harmonického klidu?

 

Před dětskými otázkami je důležité neutíkat, ale snažit se dětem odpovídat, pokud je to možné - ideálně přiměřeně k jejich věku. Když se dítě snaží nové situaci porozumět, může se někdy ptát dokola na to samé. Může chtít znát okolnosti, celý příběh zemřelého nebo zemřelých. Je pro něho složité porozumět tomu, proč někteří lidé zemřou dříve, někteří později, přirozenou smrtí, dobrovolně či  nedobrovolně. Úmrtí tak může být spouštěčem úvah o smrti a posmrtnosti obecně. Důležité je naslouchat, být upřímní, umět vyjádřit a popsat své pocity, podporovat soustavnost a pravidelné činnosti. Zároveň očekávat nepřiměřené reakce a respektovat rozdíly v prožívání a chování. Když nebudeme brát otázky dětí na lehkou váhu, dáme jim pocit jistoty a bezpečí, které potřebují. A i když to může být velmi náročné, stojí to za to, jelikož v dítěti tento proces vytváří úlevu a pomáhá správně zpracovat negativní emoce a nastartovat zpět emoce pozitivní.

 

Když se stane něco tragického, některé děti mohou přemoci větší obavy, mohou se objevit významnější psychické či psychosomatické obtíže. V takovém období bychom měli pro děti být příkladem, o problému otevřeně komunikovat, mluvit klidně, v jednoduchých větách. Podporovat jejich sebehodnotu a ukázat jim, že mají moc něco změnit. Například dovolte, aby Vám s něčím pomohly a byly zodpovědné za svá rozhodnutí. Můžete využít i neverbální komunikaci, malujte, vyrábějte, držte se témat, která má dítě rádo, ať již půjde o mašinky, panenku, autíčka, nebo zvířátka. Hrajte si, zacvičte, zaběhejte, uvolňujte energii různým způsobem. Zachovávejte každodenní rituály, případně nějaké zaveďte. Děti se tak uklidní a časem zjistí, že i když se stalo něco hrozného, máte v sobě oporu a život jde dál.

 
Nedávejte dětem falešné sliby, že se jim nikdy nestane nic špatného


Ujistěte je, že jsou nyní v bezpečí a že uděláte vše pro to, abyste je ochránili. Buďte trpěliví a klidní, objímejte je či hlaďte co nejčastěji. Pro dítě je také důležité vědět, že smí plakat, hněvat se, dávat své pocity najevo a neukrývat je uvnitř. Naslouchejte jim, vezměte jejich pocity na vědomí a ukažte jim, že jejich obavy berete vážně. Nechte je o samotě, když to budou potřebovat. Zároveň jim ale buďte oporou a dávejte najevo, že si s Vámi mohou o svých obavách a starostech kdykoli promluvit. Vysvětlete, že součástí života jsou jak špatné, tak i dobré chvíle. Že lidé se někdy nerozhodují správně, a tím mohou způsobit potíže i druhým. 

 

Každé dítě vnímá smrt jinak


Záleží na věku, ale i na předchozí zkušenosti i vlivu náboženství. Děti do dvou let ještě nemají představu o smrti, vědí jen, co je to strach z odloučení a samoty. Ve věku tří až pěti let si děti uvědomují, že smrt je něco hrozného a smutného. Zatím však nechápou, že je smrt nevyhnutelná a že každý jednou zemře. Zhruba od pěti let začínají děti chápat, že smrt je koncem života a mohou mít v hlavě zmatek. Pociťovat strach z úmrtí svých blízkých či zvířat. Jejich bezpečný svět se najednou boří. Přesto ještě v mladším školním věku mohou přetrvávat magické představy, že se mrtví jednou vrátí. Zhruba od třinácti let chápou děti smrt podobně racionálně jako dospělí. I tehdy však potřebují cítit, že tu pro ně jste, že mají možnost se u vás vypovídat nebo si poplakat. Somatizace se může objevit v každém věku. Nejčastěji se setkáváme s nespavostí, nevolností, bolestmi břicha a hlavy.


Dovolte dítěti vyjádřit i negativní emoce.

Postarejte se o jejich i své zklidnění.



 

A nebojte se požádat o pomoc. Nestyďte se kontaktovat dětského psychologa, který Vám může pomoci. Lze využít i kontaktu na dálku, například přes telefonní hovor nebo videohovor.





Článek zpracovala: 

Mgr. et Mgr. Veronika Sedlecká

psycholožka online poradny MOJRA.cz



MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 





Právě jste četli článek: Jak dítěti sdělit tragickou zprávu: Základem je empatie a podpora

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Role nevlastní matky: Jak budovat silné vztahy a překonávat výzvy ve smíšené rodině

Role nevlastní matky: Jak budovat silné vztahy a překonávat výzvy ve smíšené rodině

Autor: psychologická poradna | vztah s nevlastními dětmi | tipy psychologa | vztahy mezi dětmi a nevlastními rodiči Výchova dětí je náročná etapa v životě každého rodiče. Co ale, když vychováváte dítě, které není vaše, a přesto ho chcete vychovat co nejlépe? Vycházet si s nevlastními dětmi může být často náročné, ale za to velmi obohacující v životě. Jak si ale nejlépe vytvořit pozitivní vztahy s dětmi vašeho partnera?  Trp...

Pokračovat ve čtení

Podpora duševního zdraví dětí v období školního stresu: Co mohou rodiče udělat?

Podpora duševního zdraví dětí v období školního stresu: Co mohou rodiče udělat?

Autor: psychologická poradna | zvládání stresu u dětí | tipy psychologa pro rodiče | podpora duševního zdraví dětí ,,Jen tam, kde se setkávají děti, existuje reálná šance na zábavu.“ Mignon McLaughlin Podpora duševního zdraví dětí v čase školy a školního stresu patří mezi hlavní úkoly, které rodiče musí řešit v současném rychle se měnícím a náročném vzdělávacím prostředí. Škola přináší pro děti celou řadu výzev, od náro...

Pokračovat ve čtení

Když se dětská agrese vymkne kontrole: Příčiny, varovné signály a prevence agresivního chování ve škole

Když se dětská agrese vymkne kontrole: Příčiny, varovné signály a prevence agresivního chování ve škole

Autor: Psychologická poradna | příčiny a prevence dětské agrese | tipy psychologa pro rodiče a učitele | zvládání agrese u dětíAgrese ve školním prostředí může mít závažné důsledky pro všechny zúčastněné – děti, rodiče i učitele. Může narušit nejen výuku, ale i psychické zdraví dětí a celkovou atmosféru školy. Jak rozpoznat varovné signály agresivního chování, co může být jeho příčinou a jak se mu efektivně vyhnout? Tento článek se ...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat