Averze vůči žvýkání a zvukům při jídle? Misofonie na scéně

https://blog.mojra.cz/post/408

Dohání vás k šílenství něčí hlasité žvýkání, mlaskání nebo jiné zvuky při jídle? Obtěžují vás i jiné malé zvuky jako je klepání perem nebo ťukání prsty o desku stolu? Nejspíš trpíte misofonií, kvůli které mohou být tyto zvuky nejen otravné, ale doslova nesnesitelné.


Lehká mozková anomálie

Pojem misofonie pochází z řeckého „misophonia“, což znamená nenávist vůči zvuku. Jedná se ale o skutečnou mozkovou abnormalitu s psychologickými i fyziologickými příznaky. Projevuje se rozdílem ve strukturách mozku a také ve způsobu, jakým mozek dotyčných reaguje na tak zvané spouštěcí zvuky. Odborníci ji dokáží odhalit pomocí MRI – magnetické resonance. Tato přecitlivělost může zasahovat do každodenního života a způsobovat jeho nositeli úzkost, záchvaty hněvu nebo paniky a vést k izolaci či depresi.


Jaké jsou spouštěče a co způsobují?

Teoreticky může být spouštěčem jakýkoliv zvuk. Jedná se ale nejčastěji o zvuky, které vychází z úst jiných lidí, zvířat nebo přístrojů, jedná se například:

  • Hlasité žvýkání nebo srkání
  • Mlaskání, hlasité dýchání
  • Potahování
  • Cvrlikání ptáků, hmyzu nebo jiných zvířat
  • Tikot hodin


Je poměrně těžké popsat, co lidé s misofonii vlastně cítí. Zkuste si ale představit, jaké pocity ve vás vyvolává, když někdo přejede nehty po tabuli a několikrát to znásobte. Husí kůže, mráz po zádech, nervy na pochodu a touha, ať to okamžitě skončí. Tak přesně toto mohou lidé s misofonií pociťovat denně. 


Diagnostika a jak se s misofonií vyrovnat

Odborníci ještě přesně nevědí, co misofonii způsobuje. V minulosti byla často špatně diagnostikována jako úzkost nebo různé druhy fobií. Zdá se ale, že s některými onemocněnými cosi společného má. Vyšší výskyt je například zaznamenán u lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou, s úzkostnými poruchami nebo Tourretovým syndromem.


Misofonie je celoživotní porucha, kterou nelze vyléčit, ale existuje několik možností, jak ji lépe kontrolovat. Prvním z nich je TRT terapie, která se zaměřuje na to, aby lidé lépe přivykli okolnímu hluku. Učí se tedy větší toleranci ke zvukům a tím eliminují úzkost, která na jejich základě může vznikat. Dalším účinným typem terapie je kognitivně behaviorální terapie (KBT). Ta může pomoci změnit negativní asociace, které dotyčný s vyvolaným zvukem pociťuje. Mezi možné léčebné metody také samozřejmě patří poradenství formou mluvení. Psycholog vám může pomoci upravit životní styl, zvládání stresu a další tak, aby se úzkost eliminovala. 

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Trichotilomanie aneb nutkavé vytrhávání vlasů

Trichotilomanie aneb nutkavé vytrhávání vlasů

V dnešním článku si představíme psychickou poruchu, kterou řadíme mezi nutkavé poruchy chování a nazýváme ji trichotilomanie. Jedná se o onemocnění, kdy jedinec pociťuje nutkavou potřebu vytrhávat (a někdy i pojídat) si vlasy, obočí, řasy nebo jiné tělesné ochlupení. O jaké nemoci je řeč?Trichotilomanie se nejčastěji objevuje u dospívajících jedinců a zpravidla více u žen než u mužů. Jak jsme již zmínili, jedná se o poruchu, která způsobu...

Pokračovat ve čtení

Depersonalizace a derealizace: život za sklem

Depersonalizace a derealizace: život za sklem

Derealizace a depersonalizace, dva pojmy, které spolu velmi úzce souvisí a spojuje je jedno: specifické poruchy vnímání okolního světa. Krátké epizody těchto dvou poruch se mohou objevit u každého člověka. Pojďme si je tedy představit trochu blíže O co se vlastně jedná? Depersonalizace označuje subjektivní pocit odcizení vlastního těla, tělesných dějů nebo psychických procesů. Prakticky vzato se depersonalizovaným osobám jejich myšlenky, vzpomínk...

Pokračovat ve čtení

Kleptomanie: Není krádež jako krádež

Kleptomanie: Není krádež jako krádež

V dnešním článku si představíme psychickou poruchu, kterou řadíme mezi nutkavé poruchy chování a svému nositeli může způsobit řadu trapných problémů, ale také oplétačky se zákonem. Mluvíme o kleptomanii. Jak se projevuje?Kleptoman má nezadržitelnou touhu krást určité předměty, z počátku jsou to věci, které nemají zdánlivě žádnou hodnotu (kapesníky, balíčky cukru, pero). Jejich cena ale s průběhem nemoci může stoupat. Typicky se tak děje v o...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz


Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat Přehrát video