Averze vůči žvýkání a zvukům při jídle? Misofonie na scéně

https://www.blog.mojra.cz/post/408

Dohání vás k šílenství něčí hlasité žvýkání, mlaskání nebo jiné zvuky při jídle? Obtěžují vás i jiné malé zvuky jako je klepání perem nebo ťukání prsty o desku stolu? Nejspíš trpíte misofonií, kvůli které mohou být tyto zvuky nejen otravné, ale doslova nesnesitelné.


Lehká mozková anomálie

Pojem misofonie pochází z řeckého „misophonia“, což znamená nenávist vůči zvuku. Jedná se ale o skutečnou mozkovou abnormalitu s psychologickými i fyziologickými příznaky. Projevuje se rozdílem ve strukturách mozku a také ve způsobu, jakým mozek dotyčných reaguje na tak zvané spouštěcí zvuky. Odborníci ji dokáží odhalit pomocí MRI – magnetické resonance. Tato přecitlivělost může zasahovat do každodenního života a způsobovat jeho nositeli úzkost, záchvaty hněvu nebo paniky a vést k izolaci či depresi.


Jaké jsou spouštěče a co způsobují?

Teoreticky může být spouštěčem jakýkoliv zvuk. Jedná se ale nejčastěji o zvuky, které vychází z úst jiných lidí, zvířat nebo přístrojů, jedná se například:

  • Hlasité žvýkání nebo srkání
  • Mlaskání, hlasité dýchání
  • Potahování
  • Cvrlikání ptáků, hmyzu nebo jiných zvířat
  • Tikot hodin


Je poměrně těžké popsat, co lidé s misofonii vlastně cítí. Zkuste si ale představit, jaké pocity ve vás vyvolává, když někdo přejede nehty po tabuli a několikrát to znásobte. Husí kůže, mráz po zádech, nervy na pochodu a touha, ať to okamžitě skončí. Tak přesně toto mohou lidé s misofonií pociťovat denně. 


Diagnostika a jak se s misofonií vyrovnat

Odborníci ještě přesně nevědí, co misofonii způsobuje. V minulosti byla často špatně diagnostikována jako úzkost nebo různé druhy fobií. Zdá se ale, že s některými onemocněnými cosi společného má. Vyšší výskyt je například zaznamenán u lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou, s úzkostnými poruchami nebo Tourretovým syndromem.


Misofonie je celoživotní porucha, kterou nelze vyléčit, ale existuje několik možností, jak ji lépe kontrolovat. Prvním z nich je TRT terapie, která se zaměřuje na to, aby lidé lépe přivykli okolnímu hluku. Učí se tedy větší toleranci ke zvukům a tím eliminují úzkost, která na jejich základě může vznikat. Dalším účinným typem terapie je kognitivně behaviorální terapie (KBT). Ta může pomoci změnit negativní asociace, které dotyčný s vyvolaným zvukem pociťuje. Mezi možné léčebné metody také samozřejmě patří poradenství formou mluvení. Psycholog vám může pomoci upravit životní styl, zvládání stresu a další tak, aby se úzkost eliminovala. 

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Jak poznat poruchy příjmu potravy u dětí a jak je řešit

Jak poznat poruchy příjmu potravy u dětí a jak je řešit

Poruchy příjmu potravy (PPP) tvoří poměrně širokou diagnostickou škálu. Jsou charakteristické patologickým jídelním chováním a vnímáním vlastního těla. Nesou s sebou mnohé somatické, psychologické i sociální následky. Hladovění a následné hubnutí je zdánlivě jediným účinným principem, který v očích dospívajících spolehlivě funguje, ale za jakou cenu? Anorexie a bulimie Základní příznaky poruch příjmu potravy asi každý z&nbs...

Pokračovat ve čtení

Ganserův syndrom: šílenec nebo simulant?

Ganserův syndrom: šílenec nebo simulant?

Psycholog a pacient sedí naproti sobě. Pacient je asi čtyřicetiletý muž, jehož anamnéza není nijak výrazná – rodina, dvě děti, podnik, který ještě donedávna dobře prosperoval. Momentálně se však jeho firma dostala do potíží a nedaří se mu platit včas všechny půjčky. Psycholog pokládá muži jednoduché otázky: „Kolik je 3 + 3? Jakou barvu má obloha? Kolik nohou má pes?“ Na dotazy však přichází nečekané odpovědi: „5. Žlutou. 2.“ A stejně a...

Pokračovat ve čtení

Já a mé druhé já, o kterém nevím

Já a mé druhé já, o kterém nevím

Mnohočetná porucha osobnosti nebo také disociativní porucha identity (DID) vzniká nejčastěji na základě traumatického zážitku z dětství. Základním rysem je, že jedno tělo v sobě obsahuje více rozdílných identit, které se střídají v tom, kdo nad tělem přebírá kontrolu. Tyto „osoby“ o sobě navzájem mohou, ale nemusí vědět. Každá si také tvoří své vlastní paměťové stopy, na dobu, kdy má tělo pod kontrolou. Ostatní identity pak ...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat