SMÍŠENÁ DEPRESIVNĚ ÚZKOSTNÁ PORUCHA: Deprese, nebo úzkost? Obojí!

https://www.blog.mojra.cz/post/192

Napadají vás zoufalé otázky? Pociťujete strach, ale neumíte blíže specifikovat čeho se bojíte? Jste neklidní, nervózní, svírá se vám hrdlo? Myslíte si, že nejspíš omdlíte, nebo zešílíte? K tomu všemu jste také neustále unavení, smutní a připadá vám, že už se nikdy nebudete z ničeho radovat? Dvojí příznaky, jedna diagnóza – smíšená depresivně úzkostná porucha.


Co je to úzkost?


Úzkost můžeme z psychologického hlediska definovat jako složitou kombinaci negativních emocí (strach, obavy, zlé předtuchy), která je doprovázena nepříjemnými fyzickými příznaky. Mírné projevy úzkosti mají v životě člověka své nezastupitelné místo, připravují nás na blížící se nebezpečí, kterému pak dokážeme lépe čelit, případně se mu vyhnout. Jakmile však úzkostné stavy přerostou určitou pomyslnou hranici, jsou příliš časté, silné, nemají reálný základ a začnou nás omezovat v běžném životě, nastává problém.


Úzkostnou poruchou trpí zhruba čtvrtina populace vyspělých zemí, častěji se s ní potýkají ženy. Všeobecně můžeme říct, že je jednou z nejčastějších psychických nemocí.


Co je to deprese?


Deprese je něco víc než jen špatná nálada. Jde o sloučení dědičných predispozic s vývojově podmíněnými změnami a aktuálními zátěžovými faktory. U člověka trpícího depresemi dochází ke změně ve struktuře a funkčnosti mozku. Deprese se však může objevit také jako reakce na dlouhodobou psychickou zátěž.


Mezi typické příznaky depresivních stavů patří patologický nedostatek radosti, pesimistické nahlížení na svět, lhostejnost k okolnímu dění, pocit méněcennosti, nekončící únava, zpomalené reakce a ztráta smyslu života.


Dle nejrůznějších statistik postihuje od 1 do 20% populace dospělých, nejčastěji ve věku od 20 do 40 let. Častěji depresemi trpí ženy, často v souvislosti s různými životními změnami, nebo změnami počasí.


Když se deprese smíchá s úzkostí


S kombinací obou těchto psychických problémů se psychologové a psychiatři ve své praxi tak často nesetkávají. Je běžné, že klient v první etapě trpí pouze úzkostí a deprese se rozvine až jako reakce na opakující se stavy úzkostí. Nebo naopak klient trpí silnými depresemi, které přerostou v úzkost.


Abychom mohli hovořit o smíšené depresivně úzkostné poruše musí být příznaky obou poruch v rovnováze, ani jedna z nich nesmí nad druhou výrazně převažovat. Rozpoznat tuto relativní rovnováhu není zrovna lehké, chce to opravdu pečlivou diagnostiku. Bohužel i dnes, v době neustálého pokroku a nových metod, spousta psychologů i psychiatrů smíšenou depresivně úzkostnou poruchu neumí správně určit, nebo ji do značné míry podceňuje.


Zkuste si představit, že cítíte neustálý strach z něčeho, co neumíte přesně určit a k tomu všemu vás neopouští rozmrzelá nálada a smutek. Pláčete a bojíte se. Bojíte se, a tak pláčete. Den za dnem. Není divu, že lidé trpící touto poruchou raději žijí v izolaci od okolního světa, nebo častěji páchají sebevraždy. Proto je důležité poruchu co nejdříve odhalit a léčit.

 


Jak probíhá léčba?


Jelikož jde o smíšení dvou různých psychických poruch, musí tomu být přizpůsobena i léčba. Na začátek je potřeba si uvědomit, že bez pomoci odborníka se neobejdete, a to jak psychologa, který zvolí vhodný druh terapie, tak psychiatra, který léčbu podpoří předepsáním vhodných léků.


Aby mohl psychiatr určit správnou kombinaci léků, musí ke každému případu přistupovat individuálně. I když existuje mnoho preparátů, jsou primárně určené na léčbu jedné konkrétní nemoci. Psychiatr tak musí dbát na správný poměr antidepresiv a anxiolytik proti úzkosti. Někteří lékaři se mohou pro začátek přiklánět také k benzodiazepinům, což však není úplně žádoucí vzhledem k vysokému riziku závislosti.


Z pohledu psychologů se při léčbě smíšené depresivně úzkostné poruchy osvědčila kognitivně behaviorální terapie. Opět však vše závisí na individuálním a správném posouzení dané situace.  


Pokud se u vás střídají stavy úzkosti a deprese, neodkládejte návštěvu odborníka. 





Právě jste četli článek: SMÍŠENÁ DEPRESIVNĚ ÚZKOSTNÁ PORUCHA: Deprese, nebo úzkost? Obojí!

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Léto bez stresu: Jak zvládnout plány a očekávání?

Léto bez stresu: Jak zvládnout plány a očekávání?

Autor: psychologická poradna | Léto bez stresu | tipy psychologa | Jak zvládnout plány a očekávání?Léto k nám promlouvá slunečními paprsky a představa bezstarostných dnů se zdá být konečně na dosah. Je to čas, kdy si představujeme dokonalý odpočinek, vysněné dovolené a splněná přání. I když to zní idylicky, toto období se často překvapivě mění ve zdroj stresu. Proč tomu tak je? Protože léto s sebou přináší lavinu ambiciózních plánů, vysokých o...

Pokračovat ve čtení

Kdy vyhledat školního psychologa a jak dítěti vysvětlit jeho roli?

Kdy vyhledat školního psychologa a jak dítěti vysvětlit jeho roli?

Autor: psychologická poradna | Školní psycholog | tipy psychologa | Kdy je potřeba školního psychologa?Vzdělávání a výchova dítěte představují nedílný proces, který vyžaduje celostní přístup zohledňující kognitivní, emoční a sociální aspekty jeho rozvoje. Každé dítě je jedinečnou individualitou s vlastními kognitivními, emocionálními a sociálními potřebami. V průběhu školního i mimoškolního života se mohou objevit různé výzvy, které ovliv...

Pokračovat ve čtení

Tetanické stavy nebo „choroba vystresovaných“

Tetanické stavy nebo „choroba vystresovaných“

Autor: psychologická poradna | Tetanie| tipy psychologa | Co to je, jak se projevuje a můžeme s ní bojovat?„Stres podrobuje charakter zkoušce. Skutečně hodnotní jsou ti, které ani v těžkých dobách neopustí jejich čestnost, rozvaha a citlivost.“ — Morgan Scott Peck Tetanii můžeme označit jako onemocnění, které postihuje ženy i muže stejně a to nejčastěji kolem 20. až 40. roku života. Jedná se o stav, který charakterizujeme jako zvýšenou dráždivo...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat