Do vztahu vstupujeme s určitým
očekáváním, chceme partnerovi co nejvíce dávat, ale také od něj na oplátku
brát. Pokud řeknete před partnerem, že potřebujete, respektive chcete, ve
vztahu více svobody, určitě se zalekne, že toužíte po volném vztahu, setkávat
se (i sexuálně) s jinými muži apod. Jenže svoboda neznamená naprostou volnost,
utrhnout se ze řetězu, ale naopak. Je to o velké dávce zodpovědnosti, důvěry,
respektu a kompromisů, o snaze vybudovat fungující vztah a zachovat si určitou
míru svého osobního prostoru.
Svoboda neznamená nemilovat…
Naopak svoboda je právě o lásce. Mnoho
z nás ovládá ve vztahu strach ze ztráty partnera, z toho, abychom mu
ve všem vyhověli. Bojíme se, že pokud vztahu neobětujeme vše, partner se
jednoho dne sbalí a půjde o kus dál. Do fungujícího vztahu však strach nepatří.
Pokud partnera bezmezně milujete, přijmete jej i s jeho chybami a potřebami.
A stejně tak on vás. Vztah jednoduše není otroctví, musíte mu sice mnohé
obětovat, ale na oplátku máte získávat.
Zdravá svoboda ve vztahu
Svoboda ve vztahu je o sdílení svých
potřeb, o tom zůstat sám sebou, o vzájemné podpoře, důvěře a kompromisech. A
také o hranicích. Jakmile začnete svým postojem omezovat druhého, je něco
špatně. Každý člověk se ke svobodě staví jinak, pro jednoho je maximem večer
strávený s kamarády, pro jiného víkend, týden. Sloučit potřeby vaše i
partnerovy může být namáhavé, ale ne nereálné. Ujasněte si, kolik osobního prostoru
vyžadujete a kolik jste ochotni sami poskytnout tak, aby nebyla narušena vaše
komfortní zóna. Poté své požadavky porovnejte s partnerovými a dojděte
dohody.
Mluvte, mluvte, mluvte…
Jak nejlépe zjistíte partnerovy
potřeby? Ano, jedině když si o nich upřímně promluvíte. A nejlépe již na
začátku vztahu. Zjistěte, kolik svobody je partner ochoten vám ve vztahu
poskytnout, sledujte jeho mimovolné reakce na různé situace ve vašem okolí
(např. vdaná kamarádka má vyrazit na víkend sama bez manžela), naslouchejte mu.
Pokud zjistíte, že partnerovy postoje jsou neslučitelné s vašimi, zkuste
se dobrat příčiny. Je za tím jeho výchova? Bojí se, že vás ztratí, žárlí? Nebo
to ani sám neví? Vysvětlete partnerovi, že není vašim úkolem ve vztahu
naplňovat jen jeho potřeby a podřizovat se mu. Vztah má být rovnocenný, nejde
jednomu přistřihnout křídla a nedovolit mu volně dýchat. Takový vztah spěje k záhubě.
Pokud nejste schopni se s partnerem
dohodnout na hranicích, které budou vyhovovat vám oběma, nechcete se
podřizovat, ale na druhou stranu ani partnera ztratit, zkuste vyhledat pomoc
odborníka. Psycholog z oblasti partnerských vztahů vám může pomoci dopátrat
se pravé příčiny vašich neshod, poskytne nezaujatý pohled, pomůže nastavit přípustné
hranice a mnoho dalšího.
„Sobectví, strach a snaha
ovládat druhého zničí skoro každý vztah. Štědrost, svoboda a láska udělají z
každého vztahu tu nejkrásnější romanci.“
Don
Miguel Ruiz (mexický spisovatel)
