Žárlivost je silná negativní
emoce pramenící ze strachu z opuštění, ztráty lásky a pozornosti. Zaujímá
v životě člověka přirozené místo, může se projevit ve vztahu
k partnerovi, k rodičům a velmi často se objevuje mezi sourozenci.
V tomto článku se budeme věnovat právě sourozenecké žárlivosti a možným
způsobům, jak se s tímto problémem vyrovnat.
Proč a kdy vzniká sourozenecká žárlivost?
Žárlivost mezi sourozenci vzniká dnem narození mladšího dítěte a je to jakýsi přirozený proces, kterému se nevyhnou žádní rodiče. Nejčastější příčinou žárlivosti je narušení dosavadní hierarchie v rodině. Starší dítě je často odstrkováno, nemá již plnou pozornost rodičů, vše se točí pouze kolem miminka a potřeby prvorozeného dítěte jsou odsouvány na druhou kolej.
Často
za žárlivost mezi sourozenci můžou sami rodiče, kteří nedokáží (ač se o to
sebevíc snaží) adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Nabízejí se nám zde dva typy rodičů, první problém popírají a přehlíží, druzí naopak reagují agresivně, žárlící dítě
okřikují, vyhrožují tresty apod. Ani jeden z těchto scénářů není pro
zdravý vývoj vztahu mezi sourozenci vhodný. K tomu, jak správně reagovat
v případě sourozenecké žárlivosti se dostaneme později.
Vliv na vznik žárlivosti mezi
sourozenci může mít do jisté míry také věkový rozdíl mezi dětmi, zde se však
setkáváme s protichůdnými názory, někteří odborníci se přiklánějí
k tvrzení, že menší věkový rozestup nese větší riziko vzniku žárlivosti,
jiní pak zastávají postoj opačný. Každé dítě je jiné, proto s jistotou
můžeme říci, že žárlivost dítěte ovlivňuje spíše než věk jeho povaha.
A nesmíme opomenout zmínit i povahu rodičů, přece jen dítě
přejímá vzorce chování dospělých a pokud jeden z rodičů má sklony
k žárlivosti, je větší riziko, že se stejně bude chovat i dítě.
Jak se projevuje žárlivost mezi sourozenci?
Projevy mohou být různé,
nejčastěji se v dítěti mísí smutek, hněv a obava z opuštění. Některé
děti mladšímu sourozenci úmyslně fyzicky ubližují, jiné zaujímají celkově
odmítavý postoj.
Projevy sourozenecké žárlivosti podle postoje starších dětí k mladšímu:
Přehlížení –
prvorozené dítě se chová, jako by miminko vůbec neexistovalo, naprosto jej
přehlíží, nechce si k němu budovat žádný vztah. Rodiče zde často tlačí na
pilu a sourozenecký vztah se snaží rozvíjet násilím, což je špatně.
Upevňování pozice –
starší dítě si chce mermomocí udržet výsostné postavení v rodině, proto se vůči
miminku projevuje násilně a útočně, dává tak najevo svou sílu a nadřazenost. Rodiče
v tomto případě mnohdy reagují různými tresty, ovšem bez kýženého výsledku,
protože starší sourozenec to dává za vinu tomu mladšímu a jeho agrese se vůči němu
ještě zvýší.
Šaškování – starší
dítě si získává pozornost okolí předváděním, legráckami, pitvořením apod.
Mladšímu sourozenci nijak neubližuje, proto je mnohdy tento projev žárlivosti
rodiči chápán jako neškodný, ovšem dítě získá dojem, že pouze tak dokáže
upoutat okolí a v pozdějším věku se může potýkat s různými problémy.
Tichý smutek –
prvorozené dítě se stáhne do sebe, nezlobí, neobtěžuje, nedělá relativně nic,
co by mělo budit pozornost. Zde by měli rodiče zbystřit, protože toto chování se
negativně odrazí v utváření životního postoje dítěte. Rodiče dítě sice
chválí za samostatnost, za to, jak je hodné, ale postupně si jej pro jeho
tichost přestávají čím dál víc všímat a tím posilují jeho pasivitu.
Couvání – asi tak
nějak bychom mohli shrnout chování staršího dítěte, které se v důsledku
žárlivosti začne vracet k již zvládnutým úrovním ve vývoji. Začne se
například opět počurávat, zhorší se mu řeč, vyžaduje dudlík apod.
Jak předcházet sourozenecké žárlivosti a jak ji řešit?
První chyby se dopouští rodiče
ještě před tím, než přibude do rodiny miminko, a to tím, že prvorozené dítě
dostatečně nepřipraví na tuto zásadní změnu. Často jsou děti postaveni před
hotovou věc, maminka jednoho dne odjede a vrátí se s miminkem
v náručí, je nasnadě, že se s touto situací nedokáže starší dítě samo
vyrovnat, najednou si není jisté svým místem v rodině.
Zde je několik rad, jak by se rodiče měli zachovat:
- připravte dítě na příchod
sourozence, vysvětlete mu, jak se změní chod domácnosti a co se očekává od něj
- ujistěte prvorozeného o vaší
lásce, která neochladne s příchodem miminka
- narození miminka je pro
staršího sourozence razantní změnou, vyhněte se proto raději dalším větším
změnám, např. stěhování, přesun z ložnice do vlastního pokoje apod.
- klaďte důraz na hierarchii
v rodině, ani vy ani ostatní nesmíte odsouvat prvorozeného na druhou kolej
- zapojte starší dítě do péče o
miminko, chvalte jej a ujišťujte o jeho důležitosti, že bez jeho pomoci byste
péči o miminko nezvládli
- nenuťte starší dítě, aby svého
sourozence milovalo, lásku si nelze vynutit, ovšem důrazně dbejte na to, že
miminku nesmí ubližovat
- nesrovnávejte, ale veďte děti
ke společným aktivitám a spolupráci
- věnujte čas i staršímu dítěti.
Domluvte se s manželem, že se v péči o miminko budete střídat tak,
abyste mohli nějakou dobu strávit sami s prvorozeným.
- nesvalujte vinu automaticky na staršího. Co si budeme povídat, mladší děti mívají často pod čepicí a mnohdy také žárlí, proto ne vždy, když uslyšíte pláč, za to může starší dítě.
Pokud se potýkáte se žárlivostí mezi sourozenci, nepropadejte panice, mnohdy se jedná pouze o chvilkovou záležitost, která při vhodném přístupu brzy odezní. Nesnažte se žárlivé projevy dítěte násilně potlačovat, může to vést k mnoha problémům jako např. kousání nehtů, nekontrolovatelné výbuchy vzteku, sklíčenost, potlačování sebe sama v dospělosti aj. Nehledě na to, že tím utrpí do budoucna samotný sourozenecký vztah. Jestliže si nevíte rady je vhodné vyhledat odbornou radu u dětského psychologa.
Zadéjte Váš kometář.