Schizofrenie je duševní poruchou,
která je opředena mnoha otázkami a mýty. Tím nejčastějším mýtem, který je
potřeba si vyvrátit hned v úvodu je to, že schizofrenie a rozdvojená osobnost
jsou jedno a to samé. Jde o dvě odlišné diagnózy – schizofrenie nesouvisí s rozdvojenou
osobností, ale s rozdvojeným myšlením. Jak se schizofrenie projevuje, proč
vzniká a jak se s ní můžete vypořádat si přiblížíme v dnešním článku.
Co je schizofrenie?
Odborné definice vymezují
schizofrenii jako duševní poruchu charakteristickou
selháváním myšlenkových procesů a sníženou schopností vnímat emoce a reagovat
na ně. Termín pochází z řeckého schizein (rozštěp) a phren (mysl)
– volně přeloženo jako rozdvojené myšlení (poprvé toto označení použil roku 1908 švýcarský
psychiatr Eugen Bleuler). Jde však o velmi komplikované
onemocnění, které postihuje mnoho psychických funkcí např. myšlení, vnímání, emocionalitu,
motoriku, osobnost aj. Proto je z odborného hlediska schizofrenie
považována za jedno z nejzávažnějších a časově i finančně nejnáročnějších
psychických onemocnění.
Co se statistik týče, schizofrenie se projeví u jednoho člověka ze sta. Ohroženi jsou jak muži, tak ženy nejčastěji mezi 18. a 35. rokem, avšak jsou známy i případy schizofrenie u dětí. Přestože léčba schizofrenie postupuje stále kupředu, úplně se vyléčí pouze 1/3 schizofreniků. U ostatních jedinců dochází buďto ke zlepšení stavu, či v nejhorším případě nereagují na léčbu, což může mít katastrofální důsledky.
Typy schizofrenie
V rámci psychologie a psychiatrie můžeme schizofrenii rozdělit do 7 skupin. Jelikož však schizofrenie není onemocněním, které by mělo u všech jedinců stejný průběh, je potřeba brát toto rozdělení s určitou rezervou.
1. Paranoidní schizofrenie – nejčastější typ, objevuje se spíše u starších osob, charakteristickými projevy jsou halucinace a bludy.
2. Hebefrenní schizofrenie – objevuje se jedinců okolo 20 let, má komplikovanější průběh i léčbu, typickým projevem jsou poruchy chování.
3. Katatonní schizofrenie – patří mezi vzácné druhy schizofrenie, projevuje se poruchami motoriky od naprostého strnutí po ataky neklidu, nejlépe se při léčbě osvědčila elektrošoková terapie.
4. Nediferencovaná schizofrenie – vyznačuje se směsicí příznaků, které nejsou typické pro žádný z ostatních typů schizofrenie.
5. Postschizofrenní deprese – depresivní syndrom po odeznění schizofrenní epizody.
6. Reziduální schizofrenie – vyznačuje se chronickým průběhem nemoci nereagujícím na léčbu.
7. Simplexní schizofrenie – objevuje se okolo 15. roku, typickým projevem je ztráta životní síly, uzavírání se do sebe a narušené myšlení.
Příčiny vzniku schizofrenie
Na vzniku schizofrenie se podílí mnoho faktorů. Z psychologického hlediska je podstatou schizofrenie neschopnost oddělit důležité podněty od nedůležitých, jednoduše řečeno schizofrenici přisuzují všem věcem nějaký význam – ve své podstatě se tak snaží vytvořit si určitý systém, ovšem na zdravého jedince to působí podivně.
Mezi
další příčiny můžeme zařadit:
- Genetické predispozice jedince – schizofrenie u některého z členů rodiny, nemusí jít přímo o
rodiče
- Biochemické proměny v mozku – zvýšená hladina dopaminu, noradrenalinu
- Strukturální změny v mozku – např. následkem virového onemocnění
- Předporodní zátěžové faktory – podvýživa matky během těhotenství, stres apod.
- Nevyhovující sociální prostředí – diskriminace, sociální izolace, špatné rodinné vztahy…
- Užívání návykových látek – konopí, kokain, amfetaminy
Příznaky a projevy schizofrenie
Schizofrenie může mít mnoho různých symptomů, které jsou často chybně interpretovány jako jiný typ duševní poruchy. Mezi nejčastější příznaky schizofrenie můžeme zařadit:
- poruchy soustředění
- zanedbávání osobní hygieny
- podivínství, bizarní nápady
- uzavírání se do sebe
- přehnané filozofické/náboženské
úvahy
- stihomam (paranoidní bludy a
tendence)
- emoční plochost
- chorobná vztahovačnost
- halucinace
- stereotypní myšlení
- dezorganizace
- poruchy motoriky
- úzkosti, poruchy spánku
- abulie (neschopnost zmobilizovat vůli)
Schizofrenie a její následky
Častým důsledkem schizofrenie je snížení kvality života a v konečném
důsledku zkrácení jeho délky o cca 12 let – roli zde hraje zejména obezita,
kouření, neaktivní způsob života. Schizofrenici kvůli projevům onemocnění končí
často v invalidním důchodu. Zejména u chronických stavů je velké riziko sebevraždy.
Diagnostika schizofrenie
Kvůli různorodosti příznaků je schizofrenie v mnoha případech chybně
diagnostikována. Rozhodně se při jakémkoliv podezření obraťte na odborníka, jen
ten je schopen vysledovat průběh onemocnění, výskyt typických projevů, jejich
četnost a délku trvání (o schizofrenii se hovoří v případě, kdy projevy
trvají min. měsíc). Psycholog či psychiatr musí prvořadě vyloučit možnost, že
se jedná o příznaky spojené s deliriem, psychózami vyvolanými psychotropními
látkami, úzkostnými poruchami, epilepsií, HIV apod.
Prevence a léčba schizofrenie
Prevence vzniku schizofrenie je velmi obtížná, neexistují doložené výsledky, že by bylo jakkoli možné jejímu rozvoji zamezit. Avšak moderní studie se zabývají tím, jak její vznik oddálit, zatím však pouze na teoretické úrovni.
Zatím nejosvědčenějším způsobem, jak vyléčit schizofrenii, je užívání psychofarmak, většinou jde o antipsychotika. V některých případech se přistupuje k elektrokonvulzivní terapii (elektrošoky). Podstatnou roli při léčbě hraje také psychosociální intervence (rodinná terapie, komunitní léčba, nácvik různých dovedností, kognitivně-behaviorální terapie a další). Psycholog/psychiatr může doporučit také hospitalizaci, avšak ta je většinou velmi krátká.
Léčba schizofrenie je během na dlouhou trať, je psychicky, fyzicky i
finančně náročná, proto hraje významnou roli včasné odhalení prvotních příznaků.
Jestliže pozorujete na sobě, či někom z vašich blízkých jakékoliv náznaky,
obraťte se na odborníka, ať už jsou to linky důvěry, praktický lékař,
psychiatr, či psycholog. Jen pod odborným vedením je pravděpodobnost vyléčení opravdu
vysoká.
Zadéjte Váš kometář.
Syn je diagnostikován po 6tyd.léčbě v psych.léčebně s paranoidní schizofrenií.Bohužel léky bral 3 měsíce po propuštění.Do půl roku sr mu vrátily příznaky..stihoman, stále mění zámký,pije jen vodu a jí čočku..bojí se telefonů, všude jej někdo sleduje a údajně odposlouchává..nemůžeme před ním užívat telefon.Vůbec nvm jaku pomoci,mele si to své, p.doktorku odmítl achce sr soudit,že není schizofrenik a my jako rodina jsme mu vše zajebali..
Dobrý den Jarmilo, děkuju za Váš komentář. Podle popisu syn prodělává další tzv. psychotickou epizodu a diagnóza je správná. Bohužel nepíšete důležitou věc, tedy kolik je synovi let. Kdybych předpokládala, že je nezletilý, tak jste za jeho zdraví odpovědná vy, jako rodič. Nepotřebovala byste jeho souhlas s návštěvou lékaře/nemocnice. Když je dospělý, tak rozhoduje sám... U schizofreniků, kteří neužívají předepsané léky je domlouvání neúčinné… Jsou ve svém přesvědčení (např. že je někdo sleduje, kontroluje, odposlouchává…) a nereagují na vysvětlování. Co můžete dělat: v situaci, kdy je synovo chování nebezpečné (když ohrožuje sebe, anebo okolí), tak přivolejte RZS. Syna odvezou a může být hospitalizovaný i proti své vůli. Při hospitalizaci mu budou opět nasazené léky. O další léčbě rozhodne lékař. Ale když syn není ochotný dodržovat ambulantní léčbu v stanoveném režimu (chodit na kontroly, brát léky), tak je např. možná i dlouhodobá pobytová léčba. V souvislosti s tím můžete svoji pojišťovnu požádat o přiznání invalidního důchodu. Přeju hodně sil při dalším řešení, Mgr. L. Mesarošová, online psycholog poradny MOJRA.