Maniodepresivní porucha: Když euforii střídá deprese

https://www.blog.mojra.cz/post/85

Maniodepresivní porucha osobnosti je vážným duševním onemocněním, při kterém dochází k periodickému střídání nálad. Jedná se však o opravdový extrém, protože oproti běžnému výkyvu nálad, při maniodepresivní poruše jedinec v jedné fázi setrvává i po dobu několika týdnů, či déle (tzv. remise).


Maniodepresivní porucha bývá také označována jako bipolární afektivní porucha a podle statistik postihuje zhruba 1 % dospělých. První příznaky této poruchy se objevují nejčastěji v období puberty, ovšem jsou i případy, kdy byla diagnostikována u dítěte nebo naopak u osob starších 50 let.



Maniodepresivní poruchou trpěl např. Miloš Kopecký, Petr Muk, E. A. Poe, Ludwig van Beethoven, Abraham Lincoln, císař Rudolf II., Karel Svoboda aj.



Příčiny vzniku maniodepresivní poruchy


Velkou roli zde hrají genetické predispozice, respektive jedinec nezdědí přímo onemocnění jako takové, ale jeho geny jsou pro vznik této poruchy solidním základem (např. častý výskyt depresí či přímo maniodepresivní poruchy v rodině). Kromě dědičnosti se může bipolární afektivní porucha rozvinout následkem prožitého traumatu, vlivem silných a nezpracovaných emocí (děs, smutek, strach…). Dalším faktorem může být i fyzické a psychické vyčerpání, nebo dokonce střídání ročních období.



Cykly maniodepresivní poruchy a typické projevy:


Ve spojení s maniodepresivní poruchou se hovoří o střídání období mánie a deprese, ve skutečnosti však můžeme podle intenzity jednotlivých projevů vymezit 4 cykly: hypomanické, manické, depresivní a smíšené.


Období hypomanické (z řeckého hypo=pod)

 Jedná se o mírnou formu maniodepresivní poruchy, kdy jedinec většinou sám na sobě nepociťuje žádné varovné signály. Mezi typické projevy patří dobrá nálada, jedinec překypuje energií, je hovorný, bezprostřední, snadno navazuje nové kontakty. Bývá také velmi aktivní po sexuální stránce, často střídá partnery (a to i osoby, které jsou jinak plaché a stydlivé). Pro toto období je častá absence únavy, kdy jedinec v podstatě nepociťuje potřebu spát, případně mu stačí jen malá chvíle k odpočinku.


Období manické

Tato fáze je popisována jako období extrémní euforie. Mezi další příznaky mánie patří: nadměrné sebevědomí, velikášství, přeceňování vlastních schopností, zrychlené pohyby a řeč, zvýšená iritabilita, mrzutost, ztráta sociálních zábran, snížená potřeba spánku a jídla, vysoké libido, promiskuita, impulzivní chování, přílišné utrácení… Ve vážnějších případech se přidávají také bludy, halucinace, paranoia. V tomto období může být jedinec nebezpečný sobě i svému okolí, je náchylný ke vzniku závislosti na alkoholu a drogách.


Období depresivní

Deprese jsou naprostým opakem manických stavů. Projevují se smutkem, sníženou energií, pesimismem, plačtivostí, únavou, celkovou apatií, sebeobviňováním. Jedinec nemá naprosto žádnou motivaci k jakékoliv činnosti, nevidí žádný důvod, proč chodit do práce, stýkat se s přáteli apod. Sebemenší aktivita jej unaví, nedokáže se z ničeho radovat. Depresivní stavy se odráží také na fyzickém zdraví postiženého (úbytek na váze, poruchy spánku). V tomto období jsou také časté sebevražedné myšlenky a zhruba 50 % osob se o sebevraždu skutečně pokusí, z toho 20 % ji dokoná.  


Období smíšené 

Jedná se o stav, ve kterém se mísí výše uvedené příznaky maniodepresivní poruchy, avšak není možné je přesně zařadit do určité kategorie.



Důsledky maniodepresivní poruchy


Osoby trpící maniodepresivní poruchou jsou náchylnější ke vzniku závislosti na alkoholu a drogách, s čímž jsou spojeny možné pozdější dopady na fyzické zdraví, např. onemocnění jater aj. Kromě toho sebou tato porucha nese řadu společenských rizik, ať už to jsou finanční potíže po nerozvážném utrácení v manické fázi, či společenské a partnerské problémy v období depresí. Nesmíme opomíjet ani velké riziko spáchání sebevraždy.



Prevence maniodepresivní poruchy


Přestože má na vznik maniodepresivní poruchy vliv z velké části dědičnost, můžete ji do jisté míry předcházet zdravým životním stylem, dostatkem fyzické aktivity, vyhýbáním se stresovým situacím, dostatečným spánkem a také vyhýbáním se alkoholu a jiným návykovým látkám.



Diagnostika maniodepresivní poruchy


Aby mohla být maniodepresivní porucha správně diagnostikována, musí se vyloučit možnost jiného typu psychické poruchy, např. schizofrenie.



Pro správnou diagnózu deprese musí být přítomno alespoň 5 z těchto příznaků:


  • sklíčenost a smutná nálada
  • snížený zájem o všechny aktivity
  • změny tělesné hmotnosti, zejména úbytek na váze
  • nespavost/zvýšená spavost
  • psychomotorická retardace
  • únava, ztráta energie
  • pocit méněcennosti, sebeobviňování
  • zhoršená koncentrace
  • opakující se myšlenky na smrt a sebevraždu, suicidální pokusy



Pro správnou diagnózu mánie musí být přítomny alespoň 3 z těchto příznaků:


  • vysoké sebevědomí až megalomanie
  • absence potřeby spánku
  • mnohomluvnost
  • rychlé myšlení
  • roztržitost, neschopnost soustředit se
  • psychomotorický neklid
  • excesivní potřeba aktivit, které působí radost (nakupování, utrácení peněz, sexuální zkušenosti…)



Léčba maniodepresivní poruchy


Aby mohla být léčba úspěšná, je potřeba co nejdříve odhalit příznaky nemoci. Jen pokud je léčba včas zahájena a následně dodržována, je zde předpoklad, že se pacientův stav zlepší. Proto neotálejte s návštěvou psychologa, pokud máte jakékoliv podezření, že by se u vás či někoho blízkého mohla maniodepresivní porucha rozvíjet.


Psycholog rozhodne, jaký způsob léčby je pro vás ten nejvhodnější, zpravidla se využívá kombinace psychoterapie s psychoedukací a farmakoterapie na zmírnění akutních manických či depresivních stavů. Ve své podstatě je léčba dobře zvládnutelná, je však potřeba počítat s tím, že se jedná o dlouhodobou záležitost (v některých případech až celoživotní), při níž musíte striktně dodržovat nastavený léčebný plán.  


Farmakologická léčba maniodepresivní poruchy spočívá v užívání tzv. tymostabilizátorů, což jsou léky stabilizující náladu. Při léčbě depresivních stavů se podávají anxiolityka, hypnotika, antipsychotika a v některých případech také antidepresiva.


Psychoterapie s psychoedukací má za cíl redukovat míru prožívaného stresu a prosazuje změnu životního stylu. Velmi účinná je elektrokonvulzivní terapie, fototerapie a transkraniální magnetická stimulace. Důležitou součástí je také vedení pacienta k přísné abstinenci, poučení rodiny o závažnosti maniodepresivní poruchy a snaha odstranit příčiny, které vyvolávají negativní emoce a mohou být spouštěčem depresí či mánie. 










Právě jste četli článek: Maniodepresivní porucha: Když euforii střídá deprese

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Psychické poruchy u dětí: 5 varovných signálů, které byste neměli přehlížet

Psychické poruchy u dětí: 5 varovných signálů, které byste neměli přehlížet

Víte, jak se mohou projevovat psychické poruchy u dětí? Jedná se o široké spektrum onemocnění, které mohou významně ovlivnit nejen chování a emocionální stav dítěte, ale i jeho celkový vývoj. Včasné rozpoznání a adekvátní reakce na tyto poruchy jsou klíčem k zajištění nejlepší možné péče a podpory.Studie ukazují, že až 50 % psychických onemocnění je možné diagnostikovat již v mladém věku.Rodiče by si měli všímat varovných signálů, mezi...

Pokračovat ve čtení

Stres a jeho vliv na fyzické a psychické zdraví

Stres a jeho vliv na fyzické a psychické zdraví

Cítíte se někdy, jako by váš život byl plný napětí, které se z vás jen tak nevytratí? Nejste sami. Stres je ten tichý společník, který se v našich životech často objevuje nečekaně. Ať už jde o práci, rodinu nebo jen každodenní situace, může nás zaskočit a ovlivnit tak naše celkové zdraví. Ale jak se stresem efektivně bojovat a nenechat se jím svázat? Tento článek je průvodcem, který vám ukáže, jak na to. Získáte náhled na to, jak ...

Pokračovat ve čtení

Jak objednat dítě k psychologovi?

Jak objednat dítě k psychologovi?

Návštěva psychologa je velice citlivé téma. Zejména v případě dětí se nad vším snáší mnoho otazníků. Je potřeba jít s dítětem k psychologovi? Kdy bychom jako rodiče neměli návštěvu psychologa odkládat? Jaké máme možnosti? Není na to naše dítě ještě moc malé?.... Pojďme se tomu podívat na zoubek. Mnoho rodičů neví, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem, takže mi dovolte krátce toto objasnit. Zatímco PSYCHIATR je lékař, který d...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat