V dnešním článku si představíme psychickou poruchu, kterou řadíme mezi nutkavé poruchy chování a svému nositeli může způsobit řadu trapných problémů, ale také oplétačky se zákonem. Mluvíme o kleptomanii.
Jak se projevuje?
Kleptoman má nezadržitelnou touhu krást určité předměty, z počátku jsou to věci, které nemají zdánlivě žádnou hodnotu (kapesníky, balíčky cukru, pero). Jejich cena ale s průběhem nemoci může stoupat. Typicky se tak děje v obchodech nebo na jiných veřejných místech. Tato touha je až nesnesitelná a způsobuje dotyčnému velice silné vnitřní napětí, které může utišit pouze krádež onoho předmětu. Důležité je zmínit, že jedinec tuto věc skutečně nepotřebuje a nepřináší mu žádné osobní obohacení. Naopak kleptoman si je svého nežádoucího jednání vědom a cítí za něj pocit viny, který psychické obtíže ještě více zhoršuje.
Fáze nemoci
Stejně jako jiná onemocnění i toto má tendenci procházet několika fázemi, kdy nežádoucí chování graduje
Vše mám pod kontrolou
V první fázi má nemocný pocit, že své chování dokáže ovládat a že mu kdykoliv dokáže zamezit. Kradení bere spíše jako hru, kterou si dokáže různě odůvodnitTohle už mi nestačí
Druhá fáze je charakteristická tím, že se množství kradených věcí začíná navyšovat a může růst také jejich peněžní hodnota. Děje se to proto, že požitek z krádeže menších nebo levnějších předmětů už nepřináší kýženou úlevu. Dotyčný začíná být méně ostražitý a riziko odhalení roste.Rodina nerodina
Pokud kleptoman svou nemoc neřeší, dostane se do poslední fáze. V té krade téměř doslova všechno a všude. Výjimkou nejsou ani situace, kdy nemocní okradli své nejbližší nebo rodinu.
Jaké jsou příčiny?
Příčiny tohoto duševního onemocnění nejsou zatím zcela známé. Podobně jako u dalších psychických diagnóz může hrát roli dědičnost a genetika. Spekuluje se i o vlivech neurologických, kdy důsledkem může být nerovnováha v systému neurotransmiterů – sloučeniny přenášející vzruchy mezi nervovými buňkami mozku.
Diagnostika a léčba
Léčba má dlouhodobý, někdy i celoživotní, charakter. Základ tvoří psychoterapie. Nejčastěji se využívá kognitivně behaviorální terapie (KBT), při které se člověk učí pracovat se svými pocity a zvládat své nežádoucí chování. Doplněna může být také o psychofarmaka na stabilizaci nálady. Efekt léčby je a její úspěšnost je velice individuální
Diagnózu kleptomanie by měl stanovit psychiatr. Doporučení však může dostat od psychologa, ke kterému nemocný kvůli svým problémům dochází. Nutné je ovšem důkladné psychiatrické vyšetření a obsáhlý rozhovor. Důležité je také odhalit, jestli se skutečně jedná psychicky nemocného jedince nebo pouze o vychytralého zloděje, který se chce za diagnózu kleptomanie schovat.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.