Když to v rodině skřípe: Nechci se stýkat s tchyní ani tchánem!

https://blog.mojra.cz/post/361

Rodinné oslavy nebo návštěvy u partnerových rodičů jsou pro některé příjemně stráveným časem, pro jiné nutno zlo. V některých rodinách to mezi zetěm/snachou a tchyni s tchánem pořádně skřípe a z rodinných setkání se tak stávají noční můry. Mnoho lidí to pak řeší radikálně: s tchyní ani tchánem se raději nechtějí vídat vůbec! Je to ale ideální řešení? A jak to vidí ostatní členové rodiny? 



V dnešním článku si ukážeme, že vztahy mohou být opravdu pořádná fuška, a to nejen ty partnerské! Podíváme se na to, jak špatné vztahy a hádky mohou prožívat jednotliví členové domácnosti a jak snížit vzájemné napětí. 



Návštěva u tchyně a tchána? Noční můra! 

 

V sobotu nás čeká rodinná oslava u tchyně a tchána. Odmítám tam jít. Nechci se s nimi vídat, nezvládám to. Naše návštěvy se tedy omezily na naprosté minimum. Matka mého muže si nenechá ujít žádnou příležitost, aby mě zkritizovala. Podle ní všechno dělám špatně: komentuje výchovu našich dětí, interiér bytu i mé vaření. Moje tchyně mě zkrátka nesnáší. Tchán je zase takový typický starý morous, nikdy se neusměje, jenom celé dny brblá a je věčně nespokojený. Jakýkoli kontakt s nimi mě naprosto a úplně vysává! 



Mezi snachou/zetěm a tchyní či tchánem to nejčastěji skřípe v oblasti výchovy dětí nebo celkově rozdílného pohledu na život. Každá strana má svá vlastní očekávání. Zatímco mladí se těší, až si budou žít podle sebe, tchyně a tchán mají často pocit, že by svému potomkovi a jeho protějšku měli předat co nejvíce rad, tipů a triků. 



Na tom není vlastně nic špatného. V mnohých rodinách tato mezigenerační výměna názorů probíhá v klidu a míru. Někdy jsou to ale právě nevyžádané (byť dobře míněné) rady, které v rodině vyvolávají dusnou atmosféru a konflikty. Snacha či zeť si totiž tyto rady mohou vykládat osobně a vnímat je vlastně jako urážku jejich stylu života... 





Čtěte také: Jak vyjít s tchyní a tchánem, kteří se mi pletou do života? 

 

Manžel/ka se nesnese s mými rodiči! Co teď? 
 

Manželka si s mými rodiči moc nerozumí. Když může, návštěvě u nich se vyhne. Rodiče si toho všimli a nebojí se její absenci přede mnou pořádně nahlas zkritizovat. A kritizují vlastně i ji samotnou: že není vůbec rodinně založená, ničí rodinné tradice a je sobecká. Manželku se snažím bránit, takže celé setkání obvykle končívá hádkou. Doma si pak moje žena přisadí zase své poznámky na účet mých rodičů a další hádka na sebe nenechá dlouho čekat. Už jsem unavený. To spolu prostě nemůžou normálně vycházet? Nebo se aspoň tolerovat? 



Pro člověka, jehož partner s jeho rodiči vůbec nevychází, nastává velmi náročná situace. Na čí stranu se postavit? Jak to všechno urovnat? Kde najít nějaký kompromis? Mnohdy se navíc dotyčný stává hromosvodem jak rodičů, tak partnera. Dostává se tak do velmi těžké pozice jakéhosi prostředníka, který se marně snaží všechno urovnat. A je opravdu bolestivé sledovat, jak spolu lidé, kteří jsou vám v životě nejblíže, neustále válčí. 



Když se situace nijak neřeší, vede nevyhnutelně k radikálním řešením: Dotyčný může například začít zpochybňovat svůj dosavadní vztah: Naši nemají mého partnera vůbec rádi. Co když na tom něco je? Co když mají pravdu a nehodíme se k sobě? Druhým radikálním řešením je pak úplné odstřihnutí rodičů v touze uspokojit a uklidit partnera.  





Zeť/ snacha nás nesnáší - kéž by se nikdy nevzali! 

 

Manželka našeho syna nás nemá příliš v lásce. Když nemusí, tak se u nás raději vůbec neukazuje, a právě kvůli tomu také míň a míň vídáme syna a vnoučata. Je mi to hrozně líto, chybí mi. Snacha si nenechá nic říct, je namyšlená a nenechá si ani s ničím poradit. Prostě městská holka, vůbec netuším, o čem se s ní mám vlastně bavit, připadá mi, že se na mě kouká skrz prsty. Já nevím, jestli ten náš syn neudělal chybu, když si ji vzal. Myslím, že má na víc... 



Rodiče mají často pocit, že pro jejich dítě není vlastně nikdo dost dobrý a toto své přesvědčení mohou nevědomě na svého zetě nebo snachu přenášet. To se projeví třeba na tónu hlasu nebo mimice či gestech. Častým problémem také je, že jsou zvyklí dělat věci určitým způsobem a nevidí důvod, proč by to měl někdo dělat jinak. Tato svá přesvědčení pak mladé generaci při každé příležitosti podsouvají. 



Ať už jsou důvody vzájemných neshod jakékoli, je jasné, že napjatá situace není příjemná žádné straně. Tchyně s tchánem neztrácejí jen snachu/zetě, ale především cítí, že se jim vzdaluje jejich vlastní dítě a vnoučata. A právě to, může napětí a nevraživost mezi oběma stranami ještě umocnit. 





Čtěte také: Život s tchyní a tchánem: Jak přežít pod jednou střechou? 





Rodiče se s babičkou a dědou pořád hádají: Možná za to můžeme my... 



Včera byla u babičky s dědečkem oslava mých narozenin. Babička upekla hrozně hezký krémový dort. Maminka taky upekla dort, čokoládový. Oba dva vypadali krásně a já jsem celou dobu myslel na to, jestli si můžu přát dva různá přání, když budu sfoukávat svíčky na dvou dortech. Nakonec jsem ale nesfoukával žádné svíčky. Mamka byla naštvaná na babičku, protože babička prý dort péct neměla. Babička křičela na mamku, že dort na oslavách vždycky pekla ona. Děda jen kroutil hlavou, pak máchnul rukou a odešel na dvorek. Taťka se snažil vtipkovat, ale mamka s babičkou ho okřikly. A pak bylo ticho. Ach jo, kdybych neměl narozeniny, nemusely by se péct dorty, nikdo by se nehádal. Pitomé dorty... 



Děti napětí v rodině vždycky velmi silně vnímají. V případě, kdy si jeden z rodičů nerozumí s prarodiči, mohou být velmi zmatené. Mají rády obě strany, nikoho nechtějí naštvat a nechápou, proč se všichni kolem hádají. Být svědkem častých hádek a výbuchů neprospívá nikomu a dětem už vůbec ne. Menší děti ještě světu dospělých úplně nerozumí a často proto hledají viníka hádek v sobě. 



Lidé mají někdy tendence do svých konfliktů dítě (třeba i nevědomě) zatahovat. Pomlouvají před nimi druhou stranu, zakazují se s nimi bavit nebo nenápadně zjišťují, co kdo v jejich nepřítomnosti říkal. Takové chování rozhodně není dobré a dítěti ubližuje. 





Jak zmírnit rodinou krizi? 



Když se podíváme zpátky na modelové příběhy, které jsme v článku uvedli, zjistíme, že ačkoli spolu některé strany nevycházejí, každý touží alespoň po nějakém základním respektu a toleranci. Navíc neshody s partnerovými rodiči se nedotýkají jen tchyně, tchána a snachy či zetě, ale také právě partnera či dětí (resp. vnoučat). Jak tedy situaci vyřešit? A jde to vůbec? 



Umění kompromisů 

Základem je toto téma v rodině otevřít a promluvit si o tom. Taktika „když-o-tom-nebudeme-mluvit-ono-to-třeba-přejde“ se v těchto případech nevyplácí. Nepřejde to. Pravděpodobně se stane pravý opak – vztahy se budou zhoršovat a chladnout a cesta zpátky se bude hledat o to hůře.  Snažte se hledat kompromisy. Nejspíše budete muset sami v něčem ustoupit. Hledejte společně hranice a pravidla, na kterých se shodnete. 



Empatie 

Než se pustíte do ostré výměny názorů, na chvíli se zastavte se. Zkuste se na celou situaci podívat očima toho druhého. Co teď asi cítí? Proč řekl, co řekl? Opravdu to myslel tak zle? A platí to i naopak. Dříve než vyslovíte urážku, sarkastickou poznámku nebo vulgarismus – zastavte se. Zamyslete se nad tím, co dobrého vaše slova přinesou a proč je pro vás vlastně tak důležité je v dané chvíli říci. Vztahy bývají komplikované. Stává se, že nám občas v životě někdo nesedne. Možná si tchyni ani tchána nikdy nezamilujete. Možná vás vaše snacha či zeť budou vždycky tak trochu štvát. Nemusíte se mít hned rádi. Důležité je, abyste se místo hádek a ponižování snažili budovat raději vzájemný respekt a toleranci. 



Rodinné poradenství 

A co když už je příliš pozdě? Co když máte pocit, že jsou vaše vazby tak narušené, že to sami opravit nedokážete? V tom případě ještě stále není vše ztraceno. Pomoci vám může psycholog. Možná si to teď neumíte představit - vždyť psycholog pracuje jenom s jedním člověkem nebo manželským párem.  To je ale omyl! Psychologové se věnují také rodinnému poradenství - to znamená, že hovoří najednou s celou rodinou nebo s těmi členy, kterých se daný problém týká. 





Rodinné poradenství na Mojra.cz 


V poradně Mojra.cz probíhá rodinné poradenství online – telefonicky nebo formou videohovoru. Velkou výhodou je, že jednotliví členové rodiny se nemusejí sjíždět k psychologovi do ordinace, ale konzultace může proběhnout klidně z pohodlí jednoho obýváku, případně se každý člen může připojit ze svého bydliště. Konzultace navíc mohou probíhat ve více jazycích - česky, slovensky, polsky, anglicky, německy, španělsky či francouzsky - což je ideální zejména pro multikulturní rodiny.  Naši psychologové jsou vám k dispozici ve všední dny, o víkendech i o svátcích v ranních, dopoledních, odpoledních i večerních hodinách.  





Chci kontaktovat psychologa, který se zaměřuje na problematické vztahy v rodině a rodinné krize

 

 

 

 





















Právě jste četli článek: Když to v rodině skřípe: Nechci se stýkat s tchyní ani tchánem!

 

 

 

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Mojráček má strach z bubáka

Mojráček má strach z bubáka

„Maminko? Maminkooo!“ volal jednou v noci Mojráček ze svého pokojíčku. Maminka k němu rychle přiběhla a ptala se, co se stalo. Mojráček jí řekl, že měl škaredý sen, že se bojí a nemůže usnout. A tak mu rodiče dovolili protentokrát spinkat v jejich posteli. Jenže ani druhý den se Mojráčkovi nespalo lépe, vždy přišel celý vystrašený za rodiči do ložnice. A po několika dnech už nechtěl jít do svého pokojíčku vůbec. Rodiče si ...

Pokračovat ve čtení

Mojráček a jeho nový kamarád

Mojráček a jeho nový kamarád

V sobotu ráno vstává Mojráček brzo. Nemůže dospat, protože ho dnes čeká první trénink tenisu po prázdninách. Neustálé popohání maminku, aby si pospíšila. Ta se jen vesele usmívá a uklidňuje ho, že se nemusí bát, času mají dost a určitě na trénink nepřijdou pozdě. Před odjezdem si Mojráček ještě zkontroluje věci, jestli něco nezapomněl a pak už konečně vyráží. Na kurtech si Mojráček všimne, že se na tréninku objevil také nový ch...

Pokračovat ve čtení

Stres a jeho vliv na reprodukční fungování

Stres a jeho vliv na reprodukční fungování

Dnešní svět je typický věčným shonem a spěchem, možná i proto občas někteří o dvacátém prvním století hovoří jako o době stresové. Všechno se zrychluje, zvykli jsme si na to, že máme cokoli stále na dosah a nepřetržitě k dispozici. To samé se ale často čeká také od nás samotných. Na lidi čím dál více působí tlak okolí a neexistuje prostor pro chyby.Vše kolem nás se velmi rychle mění, některé věci ale zůstávají stejné. Jednou z nich ...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz


Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat Přehrát video