Bilingvní (dvojjazyčná) výchova
je v současné době poměrně populární koncept, ke kterému se uchylují
nejenom rodiče, kteří mluví různými jazyky, ale i rodiče, kteří zkrátka chtějí,
aby jejich dítě mělo jakýsi jazykový náskok.
Jak taková výchova vypadá? Jak
a kdy s ní začít? A na co si dát největší pozor? To jsou jedny
z nejčastějších otázek, které si lidé kladou. Vezmeme to tedy pěkně
popořádku.
Bilingvní – co to vlastně znamená?
Bilingvní doslova znamená
dvojjazyčný. Bilingvní výchova je tedy dvojjazyčná výchova dítěte. V praxi
to vypadá tak, že dítě již od útlého dětství dokáže hovořit dvěma jazyky.
Metody dvojjazyčné výchovy
Jazykově smíšený rodičovský pár
Nejznámější a nejvíce využívanou
metodou je OPOL (One Person, One Language – Jeden člověk, jeden jazyk).
Každý z rodičů na dítě od narození mluví svým rodným jazykem.
Př. Maminka je Češka, tatínek Ital. Maminka tedy na dítě mluví vždy pouze česky
a dítě ji česky odpovídá. S tatínkem ovšem mluví naopak pouze italsky.
Rodiče se také domluví, jakým jazykem budou hovořit mezi sebou.
Velmi důležitá je v tomto
případně důslednost. Ačkoli italský tatínek pochytí české fráze a slovíčka, na
své dítě by měl opravdu mluvit pouze italsky. Pokud by totiž rodiče jazyky
měnili, mohlo by z toho dítě být velmi zmatené.
Dva Češi v cizině
Specifická situace může nastat,
když se dva rodiče stejné národnosti přestěhují do ciziny. V tomto případě
se doporučuje v domácnosti s dítětem mluvit rodným jazykem rodičů.
Většinový jazyk dané země pak dítě pochytí ve školce, škole…
Př. Český pár se kvůli práci
přestěhuje do Anglie. Rodiče doma se svým dítětem hovoří pouze česky. Dítě si
však velmi brzy osvojí také angličtinu, protože se s ní každý den setkává
ve škole, v obchodech a mluví takto i se svými vrstevníky.
Rodiče stejné národnosti – umělý bilingvismus
Příkladem tzv. umělého
bilingvismu je situace, kdy se rodiče stejné národnosti dohodnou, že dítě budou
vychovávat dvojjazyčně. Důvody mohou být různé. Nejčastěji chtějí, aby dítě
mělo náskok a cizí jazyk si osvojilo opravdu dokonale. Opět je možné vyzkoušet metodu
OPOL. Jeden rodič ale s dítětem nebude mluvit svým rodným jazykem, ale
jazykem cizím. Často se zde využívá Fantiniho metody – druhý jazyk
rodiče přidávají až po třetím roce života dítěte. Mohou ale také oba mluvit
cizím jazykem a dítě si bude osvojovat češtinu mimo domácnost.
Př. Dva čeští rodiče žijící
v Praze se rozhodnou, že by své dítě chtěli vychovávat dvojjazyčně.
Nejprve zkoušejí oba mluvit pouze anglicky, ale protože tatínkovi to
v angličtině moc nejde, se synem teď mluví jen česky. Maminka se synem
mluví pouze anglicky, ačkoli je jejím mateřským jazykem čeština.
Opět je zde velmi důležitá
důslednost obou rodičů. V tomto případě je důležité nebát se změnit to, co
třeba nefunguje. Dítě totiž pozná, že si je rodič v jazyce nejistý a
nepřirozený.
Tři zlatá pravidla:
Důslednost: Jeden jazyk,
jeden rodič. Případně jeden jazyk doma, jeden venku. Jazyky nemíchejte.
Netlačit na dítě: Netlačte
na dítě, aby vám odpovědělo určitým jazykem. Nezkoušejte, jak rychle dokáže
přepnout mezi jazyky ani po něm nevyžadujte, aby vám konkrétní věc pojmenovalo
v obou jazycích. Může se totiž stát, že dítě na jednu řeč zanevře a bude
odmítat ji používat. Může tak zcela přestat komunikovat s rodičem, který
s ním daným jazykem hovoří.
Nebát se změnit, co nefunguje:
Nevyhovuje vám mluvit pouze anglicky? Je pro vás náročné dvojjazyčnou
výchovu správně vést? Nebojte se změnit to, co nefunguje. Případně si nechte
poradit, jak to dělat lépe.
Co je třeba zvážit ?
Nebyl prokázán žádný jednoznačně negativní vliv bilingvní
výchovy na vývoj dítěte. Dvojjazyčná výchova s sebou však samozřejmě kromě
výhod nese i určité nevýhody a rizika.
Mezi výhody patří už jen fakt, že dítě zná dva
jazyky. Je to něco, co se mu může hodit do budoucna, obzvlášť v dnešní
době, kdy je možné jednoduše kamkoli vycestovat. Přináší to s sebou i
určitou ekonomickou výhodu, protože znalost více jazyků je pro mnoho
zaměstnavatelů velmi atraktivní. Bilingvní děti kromě dvou jazyků poznají
zároveň dvě kultury, často jsou tak tolerantnější a otevřenější vůči druhým.
Nevýhodou může být fakt, že bilingvní výchova klade na rodiče i dítě poměrně
vysoké nároky. Pro některé děti s nižším intelektem může být nutnost
znalosti dvou jazyků příliš přetěžující.
Co se nároků na rodiče týče, ti musí být opravdu pevní a dodržovat stanovená
pravidla.
Pozor! Vývoj bilingvních dětí prochází stejnými fázemi jako vývoj ostatních dětí. V určitém věku je tedy komolení a vytváření nových slov běžnou součástí osvojování si jazyka. Bilingvní děti tak mohou jazyky různě míchat a rodiče by to nemělo překvapit a neměli by za to dítě nijak trestat. Objevit se může také koktání. Pokud dodržujete všechny zásady, poruchy řeči by měly vymizet. Pokud si však nejste jisti nebo problémy nějakou dobu trvají, neváhejte se obrátit na odborníky.
Možnost dvojjazyčného psychologického poradenství
Rady do začátku i konzultace současné výchovy
Pokud si čímkoli nejste jistí,
určitě se nebojte požádat o pomoc například psychologa. Můžete se s ním poradit
před samotným zahájením výchovy nebo konzultovat své dosavadní metody. Také je
zde možnost, že vaše dítě bilingvní výchovu nějakým způsobem nepřijme nebo bude
reagovat jinak, než jste očekávali – i o tom je možné mluvit.
Psychologická poradna Mojra.cz nabízí konzultace v několika cizích jazycích. V současné době je možné konzultovat v anglickém, německém, polském, slovenském a španělském jazyce. Každý z našich psychologů hovoří samozřejmě i česky. Konzultace tak může probíhat také dvojjazyčně – ve vašem jazyce i v řeči vašeho partnera.
Dětství ve dvou jazycích může být velkou výhodou. Rodiče by ale měli vědět, jak na to.
Právě jste četli článek: Bilingvní výchova:
Dětství ve dvou jazycích
Zadéjte Váš kometář.
Dobrý den mluvím na děti od narození česky ale dostávám odpověď v němčině tatínek německé národnosti česky nemluví moje otázka zní děti 2,4,6 let začnou ještě mluvit česky?
Dobrý den mluvím na děti od narození česky ale dostávám odpověď v němčině tatínek německé národnosti česky nemluví moje otázka zní děti 2,4,6 let začnou ještě mluvit česky?