Ženy to v souvislosti se sexem nikdy neměly zrovna snadné. Muži se neustále chvástají, kolik vystřídali žen, že spí každou noc v jiné posteli a plácají se po rameni, jací že to nejsou borci. Když žena vystřídá více sexuálních partnerů, hned dostane nálepku prostitutky. Pokud se žena nespokojí s jedním (mnohdy nic moc) výkonem okamžitě je to nymfomanka. Ale zase tak jednoduché to není, nymfomanie není životní styl, který si vyberete, ale je to porucha, která vám dokáže pořádně zkomplikovat život.
Nymfy – ženy uctívané i obávané
V řecké mytologii byly nymfy
překrásné vodní, lesní a horské bohyně. Svým zpěvem nalákaly nejednoho
pohledného muže, kterého potom utancovaly k smrti. Alespoň tak se to
vypráví. Přestože se jich muži většinou obávali, Řekové jim budovali svatyně a
přinášeli oběti.
Od dob, kdy lidé věřili v existenci
bájných bytostí uplynulo spoustu času. Přesto se s nymfami můžeme setkat i
dnes, dokonce v naprosto reálné podobě. Toto označení se totiž s velkou
oblibou používá pro ženy, které projevují zvýšený zájem o sex, mají jednoduše
neukojitelný apetit.
Co si budeme povídat, zvýšená
sexuální potřeba u žen je zejména pro muže podezřelou záležitostí. Vždyť ženy
jsou proslavené svými bolestmi hlavy nebo přehnanou cudností. Od nepaměti. Proto
se na tu, která se sexu nevyhýbala pohlíželo už v minulosti skrze prsty.
Nebylo nic jednoduššího, než ji označit za nemravu nebo prostitutku. V lepším
případě za nemocnou, která potřebuje léčbu.
Věděli jste, že…
… v 18. století si lékaři mysleli, že nymfomanie souvisí s konzumací čokolády,
čtením erotických románů a masturbací.
… běžná léčba nymfomanie spočívala v pouštění žilou nebo ledových lázních. O
několik desítek let později pak lékaři s oblibou předepisovali ženám vibrátory,
které jim měly pomoci sexuální touhu uspokojit.
Dnes již víme, že nymfomanie není ani normální, ani nemoc. Jde o poruchu označovanou jako psychická závislost na sexu, podle Mezinárodní klasifikace známou jako hypersexualita. A jako taková narušuje osobní komfortní zónu a běžné fungování v životě a partnerských vztazích.
Nymfomanie jako prokletí
Nadměrné sexuální nutkání a zvýšená potřeba sexu způsobuje ženě neustávající frustraci. Muži by jistě řekli, že žena, která není
nikdy unavená, nebolí ji hlava a sex by chtěla vždy a všude je splněným přáním.
Jenže jsou to právě muži, kteří nakonec nedokáží tempo nymfomanky ustát. A
problémy jsou na světě. Partner pomalu ale jistě začne sex odmítat, partnerka
si myslí, že už ho nepřitahuje. On si potřebuje jen na chvíli oddechnout. Ona
však nedokáže svou touhu ovládat a je vysoce pravděpodobné, že uspokojení bude
hledat jinde. Možná nechce být nevěrná, ale jednoduše si neumí pomoct.
Paradoxně zde se osvědčila metoda
z dob minulých – dejte ženě vibrátor. Masturbace ve chvíli, kdy partner nemůže
ukojit ženiny touhy má velkou naději na úspěch. Samozřejmě to není dlouhodobé
řešení, protože je potřeba se vypořádat také s frustrací, možnými
depresemi a dalšími dopady, které nymfomanie na ženině psychice zanechá – je nutné
překonat závislost.
Psycholog nebo sexuolog?
Oba. Nymfomanie totiž může
souviset s jiným psychickým problémem, proto je dobré se v rámci psychoterapie
zaměřit na zjištění příčiny. Léčba závislostí na sexu se v mnohém podobá
odvykací léčbě pro drogově závislé. Podstatou je změna chování a životního
stylu tak, aby se potlačilo nutkání po droze. Velmi často se využívá kognitivně behaviorální terapie či skupinové terapie.
V některých případech může být léčba doplněna léky snižujícími hladinu pohlavních hormonů. Vždy je však potřeba, aby psycholog přistupoval ke klientovi individuálně.
Zadéjte Váš kometář.