Autor: Mgr. Edina Kozmannová, psycholožka online poradny MOJRA | Jak poznat, že je dítě ve stresu a co s tím můžeme udělat?
V dnešní moderní době se stres
pomalu, ale jistě stává každodenní součástí života lidí. Málokdo z populace
může říct, že neví, co vlastně stres je, a nezažívá jeho příznaky v každodenním
životě. Stres u dospělých je běžně řešenou problematikou, ale jak je to u dětí?
Mohou i děti zažívat stres, či různé druhy úzkosti? Vždyť se přece říká, že
období dětství je to nejkrásnější období, protože děti přece nemají žádné
starosti. Mají své rodiče, kteří se o ně starají a zabezpečují jim vše, co
potřebují. Opak je však pravdou, i děti mohou zažívat stres, paradoxně někdy
mnohem větší než dospělí jedinci.
Jedním z hlavních stresujících
příčin je například rozvod rodičů, šikana, či finanční problémy v domácnosti.
Toto vše stresuje nejen mladší kategorii dětí, ale i teenagery.
V zahraniční studii Americké psychologické asociace (APA) z roku 2018 až 83% mladých lidí uvedlo, že škola je jednou z hlavních příčin jejich stresu, zároveň mladé lidi ve věku 15 až 21 let navíc stresují i sociální problémy, jako jsou například klimatické změny a násilí na školách, sexuální obtěžování a sociální přijetí a začlenění v rámci skupiny vrstevníků.
Dále uvedli, že zatímco krátkodobý
stres vede spíše k větší snaze vyvinout vyšší úsilí pro dosáhnutí lepších
výsledků, chronický stres spíše oslabuje imunitní systém dítěte, zároveň
zvyšuje jeho krevní tlak, vede k různým formám obezity, kardiovaskulárním
onemocněním, úzkosti až depresi. Na rozdíl od dospělých, děti ne vždy umí své
pocity popsat. Pokud chceme dítěti pomoci zvládat stres, nejdříve musíme
pochopit, proč je vlastně vystresované.
Jak poznat, že je dítě ve stresu?
Může se stát, že se vám dítě přímo nesvěří s tím, že prožívá velmi emocionálně stresující období svého života, ale některé symptomy vám mohou napovědět. Mezi nejčastěji vyskytující se problémy patří ty se spánkem. Dítě nedokáže usnout, přestože je velice unavené, případně se neustále budí, může zažívat různé noční můry, přidat se může také noční pomočování. Dalším varovným signálem může být například i změna stravovacích návyků – buď se dítě přejídá (emoční přejídání), nebo konzumuje jídlo v mnohem menších intervalech než předtím, což může vést až k mentální anorexii. Ty nejmenší děti nedokážou identifikovat stres a úzkost, namísto toho si často stěžují na bolesti hlavy, nebo bříška.
Jak poznat poruchy příjmu potravy u dětí?
Stres způsobuje i výrazné změny v chování
dítěte. U dítěte se může projevit vzdor v oblasti respektování autority,
nemá zájem účastnit se aktivit, které ho předtím bavily a naplňovaly, případně
se izoluje od ostatních, nebo jednoduše zůstane doma. Mohou se vyskytnout také
problémy s koncentrací pozornosti, například při psaní domácích úkolů.
Někdy se projevuje i tzv. protest při pomáhání při domácích pracích. Může se
stát i to, že dítě je najednou agresivnější, šikanuje ostatní, nebo je samo
šikanováno, výrazně se mu zhorší školní prospěch apod. U mladších dětí se může
stát i to, že upadnou do určitého regresu z důvodu přežití pro nich
traumatizujícího zážitku a začnou se chovat infantilně – například starší děti
si najednou začnou cucat palec, ohryzují si nehty…
Stres působí velmi nepříznivě i na
emocionální stránku dětí. Děti se mohou jevit jako náladové, bez příčiny
nahněvané, výbušné, nebo nejsou schopny ovládat své emoce. Pokud dítě zažije
chronický stres, způsobuje mu to jakýsi blok, například zažívá pocity strachu
při zkoušení nových věcí, poznávání nových lidí…
Možné příčiny stresu u dětí
Jelikož žijeme
v moderní a na kariéru orientované době, rodiče nemusí mít na děti tolik
času jako dříve. Mnohem častěji se vyskytují také rozvody, čímž roste počet
rodičů, kteří vychovávají své děti individuálně. Kvůli nedostatku času, se
často vytváří příliš přeplněné harmonogramy dětí – navštěvují mnoho kroužků,
kurzů, sportovních klubů… Kvůli tomu mají méně času na odpočinek a na hru, což
jim může způsobit více škody než užitku.
Stres u dětí
může vyvolat i silný nátlak ve školním zařízení, obavy o zdraví milované osoby
v případě nemoci, smrt blízké osoby a dokonce i přestěhování se do jiného
města. Příčinou stresu jsou však i různé fyziologické procesy v těle dítěte,
jako např. pubertální změny.
Je třeba mít
na paměti, že příčinou stresu a úzkosti u dětí nemusí být jen jejich životní
zkušenosti, které přímo prožívají, ale stres jim může způsobit například i
vystresovaný rodič. Děti mají velice dobře rozvinutou empatii, jsou maximálně
vnímavé a dokáží poměrně rychle zjistit, že se jejich rodiče stresují, nebo se
trápí. V horším případě pak rodič přenáší svůj vlastní stres na své dítě. Dobrou
radou pro rodiče může být to, že pokud hledá příčinu stresu svého dítěte, měl
by se nejdříve zaměřit na sebe, zda tou příčinou není on sám.
Různé výzkumné studie zjistily, že pokud rodiče dětí zažívali určité psychické těžkosti, či úzkost, jejich děti mnohem častěji zažívaly stres v dětství. A čím horší byly stavy jejich rodičů, tím více stresu prožívaly tyto děti i ve své vlastní dospělosti.
První pomoc při stresu
Úkolem rodiče
je především to, aby naučil své dítě stres zvládat. Stres a nepříjemné situace
se mají řešit, nemají být potlačované. Stres vzniká především v hlavě,
nejčastěji jej spustí negativní myšlenky. Rodič by měl dokázat pomoci svému
dítěti tak, že se bude spolu s ním snažit eliminovat negativní myšlenkové
pochody. Jednou z nejúčinnějších forem je rozhovor s dítětem.
Zpočátku si vytvořte příjemné prostředí, aby se dítě cítilo bezpečně. Vůči
dítěti by měl rodič projevit maximální důvěru, dostatek lásky a úcty. Důležité je
i to, aby se dítě nekritizovalo a necítilo se být ponižováno. Zároveň by dítě
mělo pochopit i to, že z dané situace (i když nepříjemné) se dá vyjít s dobrou
zkušeností, která ho posilní.
Existuje mnoho
metod, jak se efektivněji vypořádat s dětským stresem. Metody mohou být
následující:
- Staňte se pro
dítě tou osobou, které důvěřuje. Nesuďte a nekritizujte ho, naslouchejte mu.
- Dovolte
dítěti, aby se projevilo, aby vyjádřilo své pocity. Věnujte mu plnou pozornost,
neskákejte mu do řeči. Ideálně se vyhněte dlouhému poučování a obviňování. Aktivně
mu naslouchejte.
- Naplánujte společné
aktivity, využijte např. terapeutické kartičky, které jsou zaměřené na emoce. Toto
pomáhá nejvíce malým dětem, které ještě nedokáží všechny své emoce pojmenovat a
ovládat. Společně emoce pojmenujte a bavte se o nich.
- Rutina a různé
rituály – nastavte si určitá pravidla a aktivity, které budete dělat společně. Pro
dítě to bude znamenat určitou formu psychohygieny, zároveň se bude těšit na váš
společně trávený čas.
- Důležitým prvkem
je spánek, kvalitní strava a dostatek pohybu – na dítě to působí uklidňujícím
dojmem.
- Pokud dítě
řeší pro něj stresující situace, odpovězte mu na jeho dotazy a připravte dítě
na to, co může očekávat.
- Velmi efektivním
způsobem ventilování stresu (zejména u starších dětí) je psaní deníku. Dítě tak
může popsat své pocity, touhy, aspirace i své strachy.
- Buďte sami
dobrým příkladem pro vaše děti, ukažte jim, že stres se dá zvládnout i jinak, v lepší
formě. Vždyť přeci nic není tak hrozné, jak se na první pohled může zdát.
Vyměňte obrazovky za jiné
aktivity
V současnosti
děti tráví mnohem více času před obrazovkou, než tomu bylo kdysi. Moderní technologie
však mohou být spíše na škodu, mohou způsobi špatný vývin dětské artikulační
schopnosti, potlačují kreativní stránku dětí, zhoršují kvalitu spánku, zvyšují
riziko obezity a v konečném důsledku mohou zapříčinit zhoršení sociálních
vztahů v rámci celé rodiny. Je dokázáno, že děti, které zažívají zvýšenou
míru stresu, mají tendenci utíkat k obrazovkám, utíkají do svého virtuálního
světa, kde jim nikdo neublíží, a kde nemusí řešit své emoce a problémy. Toto
však lze příznivě ovlivnit, a to způsobem – čím méně se bude doma využívat
internet/televize, tím více času zůstane na společnou komunikaci a hru s dítětem.
Autor: Mgr. Edina Kozmannová, psycholožka online poradny MOJRA
Zadéjte Váš kometář.