Autor: psychologická poradna | Placebo efekt | tipy psychologa | Jak to s ním opravdu je?
Poslechněte si článek jako audio:
„Pro
šťastný život nepotřebuješ mnoho věcí; všechno už máš v sobě a ve svém způsobu
myšlení.“ - Marcus Aurelius
Placebo efekt je považován
za jeden z nefascinujících fenoménů v medicíně a psychologii. Jeho síla spočívá
v schopnosti ovlivnit zdraví člověka na základě víry a očekávání, aniž by bylo
nutné podávat skutečný lék. Ale jak tento
efekt vlastně funguje? A proč vůbec existuje?
Placebo efekt je často
zkoumán v klinických experimentech, kde někteří jednotlivci dostanou neaktivní
látku, například obyčejnou cukrovou tabletu, ale jsou přesvědčeni, že jde o
skutečný lék. I bez přítomnosti účinných látek se mnoho z nich cítí mnohem
lépe, jejich příznaky ustupují nebo dokonce úplně zmizí. Tento fenomén není jen
psychologický, ale zahrnuje také různé fyziologické změny. Zlepšení může být
spojeno s reálnými biologickými procesy, jako je uvolňování endorfinů nebo
snížení hladiny stresových hormonů.
Jedním z nejdůležitějších
faktorů ovlivňujících placebo efekt je očekávání. Když člověk věří, že lék,
který mu byl podán, je účinný, jeho mysl a tělo začnou reagovat tak, jako by
skutečně dostávaly reálný lék. Je to ukázka toho, jak silná může být autosugesce,
při které naše mysl dokáže aktivovat procesy v těle vedoucí k uzdravení. Stejně
důležitou roli hraje i prostředí, ve kterém se taková „experimentální“ terapie
provádí. Důvěra v odborníka, způsob podání léku nebo samotná víra v kvalitu
léčby mohou výrazně zvýšit účinek placeba.
Historie placebo efektu sahá
hluboko do minulosti. Již antičtí léčitelé využívali rituály a různé talismany,
které měly sloužit jako léčebné prostředky, ale jejich účinek spočíval
především v přesvědčení a víře pacientů. V současné medicíně se placebo efekt
používá k lepšímu pochopení fungování těla a mysli člověka, stejně jako k
hodnocení efektivity nových léků. Při testování nových terapeutických přístupů
je důležité odlišit skutečný účinek léků od psychologických a fyziologických
reakcí souvisejících s placebo efektem.
Otázka, proč placebo
existuje, vede širokou veřejnost k hlubším otázkám o spojení mysli a těla.
Jedna z hypotéz naznačuje, že jde o tzv. evoluční strategii, což znamená, že
schopnost těla reagovat na očekávání by mohla být výhodná pro přežití, protože
by mobilizovala zdroje a posilovala celkovou obranyschopnost těla. Jiný pohled
zdůrazňuje kulturní a společenské faktory, tedy naše přesvědčení a zkušenosti,
které si formujeme během života, a které ovlivňují způsob, jakým vnímáme a
reagujeme na poskytnutou léčbu.
Placebo efekt však nebývá
vždy jen pozitivní alternativou. Existuje také tzv. „nocebo efekt“ - jev, kdy
negativní očekávání vedou ke zhoršení celkového fyzického nebo psychického
stavu pacienta. Pokud pacient předpokládá vedlejší účinky podaného léku, může
je skutečně zažít, i když dostává pouze placebo.
Výzkum placebo efektu
přináší ohromně velký potenciál, a to nejen pro zlepšení zdravotnické praxe,
ale i pro lepší pochopení toho, jak můžeme efektivněji využívat sílu mysli na
podporu zdraví. Je fascinující, že někdy stačí obyčejná důvěra a naděje,
abychom aktivovali proces uzdravování. Toto jen znovu potvrzuje fakt, že síla
lidské mysli je neuvěřitelná.
Co je tedy placebo efekt?
Placebo efekt je psychologický a fyziologický jev, při kterém se pacient dokáže cítit lépe nebo vykazuje zlepšení zdravotního stavu, i když mu byla podána neaktivní látka (např. cukrová pilulka = bonbón) nebo vykonán neúčinný/nepotřebný zákrok. Tento účinek nevyplývá z farmakologických vlastností podaného „léku“, ale z očekávání a přesvědčení pacienta, že dostává účinnou léčbu, která mu pomůže.
Samotné
placebo je látka, nebo určitý postup, který nemá žádný terapeutický ani léčebný
účinek na konkrétní diagnózu pacienta. Zpravidla jde o obyčejnou tabletu bez
reálné účinné látky, solný roztok nebo jen simulovaný zákrok. Jeho síla spočívá
v tom, jak na něj reaguje mysl a tělo pacienta. Placebo často slouží jako
kontrolní nástroj v klinických studiích, kde umožňuje vědcům porovnat skutečný
účinek testovaného léku s efektem vyplývajícím z víry a očekávání pacientů.
Zajímavé je, že placebo může ovlivnit nejen subjektivní pocity, jakým je
například bolest, ale i objektivní biologické procesy, například snížení
krevního tlaku nebo zlepšení funkce imunitního systému. Jeho účinek dokazuje,
jak silný může být vliv psychiky na tělesné zdraví.
Jak placebo efekt funguje?
Mechanismus fungování
placebo efektu není úplně pochopen, ale existuje několik vysvětlení, která
vědci považují za klíčová:
- Prvním
je síla víry a očekávání - Pokud pacient pevně věří, že dostává
účinný lék, který mu může pomoci, jeho mozek může začít uvolňovat chemické
látky, jako jsou endorfiny nebo dopamin. Tyto látky přirozeně zmírňují bolest,
navozují lepší náladu a spouštějí biologické procesy, které přispívají k pocitu
úlevy a zlepšení.
- Druhým
vysvětlením je podmíněné chování - Placebo efekt může být
výsledkem podmínění = procesu učení. Pokud si pacient v minulosti opakovaně
spojil užívání léku se zlepšením svého stavu, jeho tělo a mozek si to pamatuje
a může reagovat stejným způsobem i při podání neúčinného placeba.
- Třetím
je snížení stresu a úzkosti - Několik výzkumů naznačuje,
že placebo efekt pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů (kortizol) a
napětí. Méně stresu má značný pozitivní vliv na krevní tlak, imunitní systém a
fungování organismu, což může podpořit subjektivní pocit zdraví.
- Čtvrtým
je aktivace mozkových center - Pomocí různých technik na
zobrazování práce neuronů se ukázalo, že placebo dokáže aktivovat specifické
části mozku spojené s regulací bolesti, emocemi a zpracováním rozhodnutí. Tyto
změny v mozkových funkcích pak vedou k reálným fyzickým a psychologickým
zlepšením.
Kdy a komu funguje placebo
nejlépe?
Efekt placebo funguje nejlépe v situacích, ve kterých hraje velkou roli subjektivní vnímání zdravotního stavu pacienta.
Toto jsou oblasti, kde se
jeho účinek nejvíce projevuje:
- Únava
a pocity vyčerpání - víra v účinnost „léku“ může pomoci zmírnit
subjektivní vnímání únavy a dodat pacientovi pocit větší energie.
- Bolest
-
při chronické bolesti může placebo ovlivnit způsob, jakým mozek zpracovává
bolest, a tím ji subjektivně zmírnit.
- Problémy
trávícího traktu - symptomy, jako jsou nevolnost, nadýmání,
plynatost a křeče, mohou být zmírněny díky přesvědčení, že terapie je účinná.
- Mírné depresivní stavy a stavy úzkosti - pacienti, kteří zažívají mírnou až střední depresi nebo úzkost, může být placebo nápomocné při zlepšení nálady a může přinést postupné pocity psychické úlevy.
Samozřejmě, že placebo má
jen minimální nebo téměř žádný vliv na objektivní fyzické problémy, jako jsou
nádorová onemocnění, zlomeniny kostí nebo jiné vážné organické poškození.
Účinek se nejvíce projevuje u stavů, které jsou ovlivněny psychickým nastavením
a subjektivním vnímáním, a to zejména u starších lidí.
Opravdu to funguje?
Ano, můžeme s jistotou říci,
že placebo efekt skutečně funguje. Je skvělou ukázkou toho, jak silná dokáže
být lidská mysl nad tělem, a jaké má schopnosti ovlivnit náš mozek, a ten zase
ovlivnit naše zdraví. Ačkoli placebo nemůže nahradit účinné léky, může být
silným doplňkem při léčbě subjektivních potíží. Zároveň je dokonalou
připomínkou toho, jaký obrovský potenciál má naše víra a jak pozitivní mohou
být naše očekávání v procesu uzdravování.
Placebo v moderní medicíně a
etické otázky při jeho využívání
V klinických studiích hraje
placebo významnou roli, kdy slouží při testování účinnosti nových léků. Aby byl
lék považován za účinný, musí vykazovat lepší výsledky než placebo. Zajímavostí
je, že v některých případech, například při léčbě deprese, může placebo
dosahovat podobných výsledků jako některá antidepresiva, což zdůrazňuje sílu
psychologických faktorů.
Používání placeba sebou nese několik etických dilemat. Lékař
nemůže a neměl by vědomě klamat pacienta tím, že mu podá účinný lék, pokud jde
pouze o obyčejné placebo. Zajímavým řešením je koncept „otevřeného placeba“,
při kterém pacient ví, že dostává placebo, ale přesto může pociťovat zlepšení.
Tento přístup umožňuje využívat efekt placebo bez narušení důvěry mezi lékařem
a pacientem, čímž se otvírá nové možnosti jeho etického využití v medicíně.
Zadéjte Váš kometář.