Nemoc jménem PARKINSON

https://blog.mojra.cz/post/162

Nekontrolovatelný třes končetin, stavy ztuhlosti, zhoršená mimika, to vše a mnohem více může být projevem vážného onemocnění známého jako Parkinsonova choroba. Po Alzheimerově nemoci je Parkinson další velmi diskutabilní neurologickou chorobou, u které nejsou doposud známy přesné příčiny vzniku a na kterou dosud nebyla objevena účinná léčba.


Co je to Parkinsonova choroba?


Parkinsonova choroba, chcete-li zkráceně Parkinson je chronické neurodegenerativní onemocnění, které souvisí primárně s poruchou přenosu mezi neurony v mozku a snížením hladiny dopaminu. Oproti Alzheimerovi není Parkinsonova choroba onemocněním starší generace, ale stále častěji postihuje mladší jedince.


Onemocnění se vyskytovalo již ve starověku, ale jako takové bylo popsáno až v roce 1817 anglickým lékařem Jamesem Parkinsonem. Ten ve své studii popsal příznaky a projevy nemoci, kterou sám nazval „třaslavou obrnou“.  Postupem času se však vžilo označení nemoci tak, jak jej známe dnes – Parkinsonova choroba.



Zajímavá fakta:


  • Parkinson se projevuje nejčastěji okolo čtyřicátého až padesátého roku života (někdy i dříve)

  • v ČR trpí touto nemocí okolo 25 000 obyvatel (z toho cca cca 15 % tvoří lidé pod 50 let, 10 % osoby pod 40 let)

  • Parkinsonovou chorobou trpěl např. Adolf Hitler, papež Jan Pavel II., Salvador Dalí, Muhammad Ali, Michael J. Fox

  • Herec Michael J. Fox bojuje s Parkinsonovou chorobou od roku 1991 a je jedním z významných zastánců amerického výzkumu kmenových buněk, jakožto nové a účinné léčby Parkinsona.  



Parkinsonova choroba a možné příčiny


Jak jsme se již zmínili v úvodu článku, přesné důvody vzniku tohoto onemocnění nejsou známy. Odborníci se přiklánějí k názoru, že příčinou nemoci je souhra více okolností – genetické predispozice jedince, vnější vlivy prostředí, psychická indispozice, užívání toxických látek (heroin aj.), vážné úrazy hlavy, mozkové infekce…


Úbytek dopaminu – vznik nemoci:


Dopamin je látka, která napomáhá přenosu informací mezi nervovými buňkami v mozku. Při Parkinsonově chorobě buňky tvořící dopamin odumírají, informace nejsou přenášeny tak, jak by měly a je narušena část mozku, která má na starost koordinaci těla, pohybů a hybnosti. Proč k úbytku dopaminu dochází, však není známo.


Parkinsonova choroba – fáze a projevy


První příznaky Parkinsonovy choroby mohou být nenápadné, nástup nemoci je pozvolný a počáteční symptomy je jednoduché přehlédnout. Podle intenzity nemoci můžeme Parkinsonovu chorobu rozdělit do čtyř fází, přičemž parkinsonik si vždy projde všemi etapami, pouze se může lišit intenzita projevů, podle individuálních dispozic jedince.



 První fáze – adaptace:
Mezi první příznaky nemoci patří zvýšená únava, snížení pracovního výkonu, zpomalenost, delší léčba běžných infektů (rýma, chřipka). Mohou se objevit bolesti končetin, pocity ztuhlosti, nemotornost, problémy při jednoduchých úkonech jako např. psaní, zapínání knoflíků… První fázi doprovází silné emoční vypjetí spojené se zjišťováním a oznámením diagnózy, zvykáním si na život s nemocí a zahájením léčby.

Druhá fáze – klid před bouří:
Pacient má pocit, že nad nemocí získal kontrolu díky užívaným lékům. Druhá fáze je spojena s přijetím nemoci, vyrovnáním se s diagnózou a jakousi otevřeností k okolí – již nepřetrvává potřeba Parkinsonovu chorobu tajit. V této fázi choroba nijak nezasahuje do běžného života.


Třetí fáze – fluktuace hybnosti:
Nemoc získává navrch, objevují se výkyvy v pohybech (třes, pomalost, ztuhlost, samovolné pohyby). Nejdříve se tyto výkyvy mohou objevit jen u jedné končetiny, často pak trpí třesem končetiny do kříže (levá ruka, pravá noha). Stavy klidu a neovladatelného třesu nebo ztuhlosti se během dne často střídají.

Čtvrtá fáze – útok:
V této poslední fází již nemoc ovládá celý pacientův život, stává se závislým na pomoci druhých. Mezi typické projevy patří krom neovladatelných pohybů také poruchy chůze, zhoršená mimika, špatná artikulace, křeče aj.


Parkinsonova choroba – důsledky:


Jak nemoc postupuje, snižuje se soběstačnost pacienta, ten není schopen vykonávat běžné úkony spojené s hygienou, má problémy se najíst, uvařit. Kromě toho nekontrolovatelnost pohybů značně omezí pracovní výkonnost, což vede často ke ztrátě zaměstnání a zhoršení ekonomické situace pacienta. Po psychické stránce se mohou vyskytnout problémy se spánkem, halucinace, úzkosti a velmi časté jsou deprese.


Parkinsonova choroba – prevence:


Účinná prevence bohužel neexistuje, protože nejsou známy konkrétní příčiny nemoci. Do jisté míry můžeme ovlivnit tvorbu dopaminu např. užíváním potravinových doplňků, či zvýšením příjmu potravin bohatých na vitamin B6 (ryby, drůbež, banány, brambory, česnek, avokádo).


Parkinsonova choroba – diagnostika:


Parkinson je v prvních fázích dosti těžko rozpoznatelný, respektive si jeho příznaků nemusíte zpočátku vůbec všimnout. Jedním z varovných signálů může být tzv. klidový třes, kdy se končetina nebo její část nekontrolovatelně třese, pokud je v klidu, jakmile ale začnete vykonávat nějakou činnost, třes zmizí. Jestliže si všimnete jakýchkoliv náznaků, je namístě vyhledat pomoc lékaře.


Většinou se pacienti obracejí nejdříve na svého praktického lékaře, který jim doporučí návštěvu neurologa. Na neurologii vám provedou různá vyšetření, zejména kvůli nutnosti vyloučit možnost jiného onemocnění. Při určování diagnózy je běžný odběr krve, CT mozku, EEG, SONO, nukleární magnetická rezonance. Neurolog kromě klinického vyšetření může doporučit také návštěvu u psychologa, protože psychika hraje významnou roli nejen při zvládání nemoci.


Parkinsonova choroba – léčba:


Jakmile je diagnóza potvrzena, doporučí lékař vhodnou léčbu, nejčastěji spojenou s užíváním léků (Levodopa). Ty však bohužel projevy nemoci pouze zmírní, avšak neodstraní je. Antiparkinsonika stabilizují hladinu dopaminu v mozku, dávkování je však ryze individuální, protože každý na léčbu reaguje jinak. Pacient tak musí být pod pravidelným dozorem neurologa.


Méně častou možností léčby je hloubková mozková stimulace. Ta je založena na implantaci elektrostimulátoru do postižených částí mozku, který pak napomáhá s přenosem nervových vzruchů.


Velmi důležitou roli při léčbě nemoci hraje podpora rodiny a také dobré psychické rozpoložení. Jelikož je však nemoc spojena s obrovským psychickým vypětím, doporučujeme neodkládat návštěvu u psychologa. Ten dokáže pomoci vyrovnat se s nemocí, jejími následky, překonat deprese, úzkosti a jiné psychické problémy. 











Právě jste četli článek: Nemoc jménem Parkinson

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



PSYCHOLOG: Na co se ptá a jak mu odpovídat?

PSYCHOLOG: Na co se ptá a jak mu odpovídat?

Návštěva psychologické poradny je opředena mnoha otazníky. Můžete se dívat na milion filmů s tímto motivem, ale z nich si neodnesete nic víc než nejasný obrázek toho, že se někde v ordinaci natáhnete na pohodlné sofa a psycholog nad vámi bude čnít jako bůh pomsty, který se vyžívá v tom, že může ukázat svou nadřazenost. Tak to opravdu není. Psycholog není soudce ani bůh. Je to rádce a posluchač. Psycholog není opravářMáte problém ...

Pokračovat ve čtení

(nejen) KRIZE V MANŽELSTVÍ: Kdy vyhledat manželskou poradnu?

(nejen) KRIZE V MANŽELSTVÍ: Kdy vyhledat manželskou poradnu?

Vybudovat fungující dlouhodobý vztah je náročné. Nejenže budete muset přistoupit k mnoha kompromisům, ale i při sebevětší snaze se vám hádky nevyhnou. Záleží jen na vás, jak s partnerem celou situaci vyřešíte. Jenže někdy se můžete snažit sebevíc a problémy vám jednoduše přerostou přes hlavu a vy máte pocit, že už to sami nezvládnete. A tak začnete uvažovat o návštěvě manželské poradny. Jenže je tu hned několik překážek, které vá...

Pokračovat ve čtení

Výkyvy nálad aneb Když jsou emoce nezvladatelné

Výkyvy nálad aneb Když jsou emoce nezvladatelné

Každý někdy zažil ten stav, kdy máte zničehonic chuť do něčeho kopnout, zařvat z plných plic, lehnout si na zem a třískat pěstmi jako malé dítě. Hněv a vztek však za chvíli odezní a zase můžete fungovat jako obvykle. Jenže… Jsou i tací, u kterých tato emoční nestálost přetrvává, stupňuje se a značně znepříjemňuje život. A v tu chvíli nejde jen o náladovost, ale o vážný problém.Co je to emoční labilita? Hněv, radost, vztek i nervozi...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz


Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat Přehrát video