Na hranici pekla: Kombinace deprese a hraniční poruchy osobnosti (BPD)

https://www.blog.mojra.cz/post/702

Autor: psychologická poradna | symptomy hraniční poruchy osobnosti | tipy psychologa | život s hraniční poruchou a depresivními epizodami

 

„Je to tak běžné, že se to může stát komukoli z nás. Problémem však je, že nikdo o tom nechce mluvit.“ Ruby Wax

 

Deprese a hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi dvě velmi závažné psychické poruchy, které často koexistují, přičemž jejich kombinace vede k výraznému zhoršení kvality života. Tyto dvě poruchy mají určité společné rysy, avšak každá z nich přináší i jedinečné výzvy, které výrazně ovlivňují život člověka. Vztah mezi depresí a BPD je složitý a často nepřehledný, což značně ztěžuje správnou diagnostiku a následnou léčbu.

 

Co ale víme o těchto dvou poruchách? 


  • Deprese 

Deprese patří nepochybně mezi nejrozšířenější psychické poruchy, která se typicky projevuje dlouhotrvajícím pocitem hlubokého smutku, beznaděje a ztrátou zájmu o aktivity, které dříve přinášely člověku radost a uspokojení. Tento stav výrazně ovlivňuje celkovou kvalitu života a může se projevit i na fyzickém zdraví.


Lidé s depresí často trpí chronickou únavou, bolestmi, které nemají zjevnou fyzickou příčinu, poruchami spánku, jako je nespavost nebo naopak nadměrná spavost, a změnami v chuti k jídlu, které vedou k neplánovanému přibírání nebo hubnutí. Deprese může být způsobena kombinací biologických, genetických a environmentálních faktorů. Genetika hraje důležitou roli, neboť osoby s rodinnou anamnézou deprese mají vyšší riziko jejího vzniku. Biologické faktory mohou zahrnovat nerovnováhu neurotransmiterů, jako jsou serotonin, dopamin, a hormonální změny. Stejně tak psychologické faktory, jako jsou osobnostní rysy, či překonané traumata a chronický stres, také přispívají k rozvoji deprese. 


Tato porucha může mít různé formy a intenzity. V případě epizodické deprese se objevují silné, ale časově ohraničené epizody, které trvají i několik týdnů až měsíců. Po jejich odeznění může dojít k úplnému nebo částečnému návratu osoby do běžného fungování, i když riziko recidivy zůstává vysoké. Chronická deprese, kterou známe také jako dystymii, má méně intenzivní, ale přetrvávající symptomy, které mohou trvat i roky. Osoby s touto formou deprese si často myslí, že jejich stav je „normální,“ což komplikuje včasnou diagnostiku a celkovou léčbu, protože symptomy jsou méně nápadné, ale stejně ničivé. Deprese může být spojena i se změnami v mozkových strukturách a funkcích, včetně snížené aktivity v oblasti mozku odpovědné za regulaci nálady a rozhodování. Tyto biologické faktory, spolu s genetickými predispozicemi a environmentálními stresory, jako jsou chronický stres, trauma nebo dlouhodobé sociální izolace, mohou přispívat k rozvoji deprese. 


Léčba deprese zahrnuje kombinaci psychoterapie a medikace. Kognitivně-behaviorální terapie je jednou z nejúčinnějších forem psychoterapie pro depresi. Tato terapie pomáhá identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce. Antidepresiva jsou často předepisována na zlepšení chemické rovnováhy v mozku. Důležitá je i úprava životního stylu, včetně pravidelného cvičení, zdravé výživy a udržování sociálních kontaktů, které rozhodně pozitivně ovlivňují průběh deprese.

  

  • Hraniční porucha osobnosti (BPD) 

Hraniční porucha osobnosti (Borderline personality disorder) je závažné psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje výraznou nestabilitou v oblasti mezilidských vztahů, sebepojetí a emocionální regulace. Osoby trpící BPD často prožívají intenzivní, ale rychle se měnící emoce, které vedou k častým změnám nálad a impulzivnímu chování. Taková emocionální nestabilita se potom projevuje ve formě silného strachu z opuštění, což vede k extrémním reakcím ve vztazích, jakými mohou být výbuchy nálad, hněvu či extrémní žárlivost. V některých případech dokonce nastane i náhlé přerušení kontaktu s blízkými. Osoby trpící BPD pociťují hlubokou vnitřní prázdnotu a bojují s nejistou nebo nestálou identitou, což značně ovlivňuje jejich rozhodnutí, ambice a konečný pocit sebeúcty. Tato nejistota přispívá k rizikovému chování, které zahrnuje sebepoškozování, sebevražedné myšlenky či pokusy. 


Příčiny BPD mohou být spojeny s kombinací genetických predispozic a vlivů prostředí, jako jsou traumata z dětství, zanedbávání nebo zneužívání v mladém věku. Tyto faktory mohou ovlivnit vývoj mozku člověka a narušit normální schopnost regulovat emoce a zvládat stres. 


Léčba BPD si vyžaduje dlouhodobý a komplexní přístup. Dialektická behaviorální terapie je považována za nejúčinnější formu psychoterapie při BPD, protože se zaměřuje na rozvoj dovedností potřebných pro regulaci emocí, zlepšení mezilidských vztahů a zvládání krizových situací. Kognitivně-behaviorální terapie může také pomoci tím, že klientům umožní identifikovat a změnit škodlivé myšlenkové vzorce a jejich chování. 


Kromě psychoterapie bývají někdy také předepisovány léky, a to zejména tehdy, pokud se u pacientů vyskytují komorbidní stavy, jako je zmíněná deprese nebo úzkostné poruchy. Stabilizátory nálady, antipsychotika nebo antidepresiva mohou být použity na zmírnění některých symptomů, i když léky samy o sobě obvykle nestačí.

 

Kombinace deprese a hraniční poruchy osobnosti 

Kombinace deprese a hraniční poruchy osobnosti je v klinické praxi poměrně častá a představuje výraznou výzvu v léčbě pacienta. Výzkumy ukazují, že až 70 % pacientů s BPD během svého života zažije také depresivní epizodu. Komorbidita těchto dvou poruch je spojena s velmi vážnými následky, jako je zvýšené riziko sebevraždy, intenzivnější emocionální potíže a celkově nepříznivější prognóza. 


Jedním z hlavních důvodů komorbidity těchto dvou poruch může být nesprávná regulace a zvládání emocí, která je typická pro pacienty s BPD. Pacienti s touto poruchou mají sklon k prožívání extrémních emocí, což je dělá zranitelnějšími vůči vzniku deprese. Například pocit opuštění nebo nepochopení může ve velké míře u těchto pacientů vyvolat depresivní epizodu. Kromě toho chronické problémy v mezilidských vztazích a nejisté sebepojetí mohou vést k přetrvávajícímu pocitu zoufalství a beznaděje, které jsou charakteristické pro depresivní stavy. 


Kombinace deprese a BPD má několik závažných následků. Pacienti trpící touto komorbiditou často vykazují zvýšené riziko sebevražedného chování a sebepoškozování. Léčba bývá komplikovanější a vyžaduje si delší čas. Kombinace těchto dvou poruch způsobuje obtíže v mezilidských vztazích, ať už je to v rodině, na pracovišti nebo v romantických partnerstvích, což může dále prohlubovat pocity izolace, beznaděje a opuštění. 

 

Co pomáhá? 

Vyhledání odborné pomoci je prvním a důležitým krokem při zvládání těchto psychických poruch. Začít byste měli nejprve návštěvou svého praktického lékaře nebo přímo psychiatra, který provede potřebná diagnostická vyšetření a zváží vhodnou léčbu. Psychoterapie je základním pilířem při léčbě obou poruch. V případě BPD se nejlepších výsledků dosahuje prostřednictvím dialektické behaviorální terapie, která je zaměřena na zlepšení schopnosti zvládání emocí a na snížení impulzivního chování. Při depresi se často využívá kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá rozpoznat a měnit negativní myšlenkové vzorce. 


Medikamentózní léčba bývá také významnou součástí terapie, zejména při řešení deprese. Nejčastěji jsou předepisována antidepresiva, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (hormonu štěstí), které zmírňují příznaky deprese. Účinnost těchto léků může být však u osob s BPD variabilní. V takových případech je nutné, aby se léčba pravidelně sledovala a přizpůsoboval se léčebný plán podle individuálních potřeb.


Podpůrné skupiny jsou rovněž dobrou volbou, protože poskytují bezpečný prostor na sdílení zkušeností a pocitů s ostatními, kteří čelí stejným problémům. Víme, že výrazně pomáhá pravidelné cvičení, vyvážená a zdravá strava, či dostatečný spánek. Je zásadní, aby osoby s depresí a hraniční poruchou osobnosti měli podporu hlavně ze strany rodiny a blízkých přátel, kteří jim pomohou překonat těžké období a povzbudí je v léčbě. 

 


Jak jsme uvedli už výše v článku, tyto dvě poruchy osobnosti jsou opravdu velmi závažná psychiatrická onemocnění. Osoby trpící jednou, nebo i oběma poruchami najednou čelí velkým výzvám ve svém každodenním životě. Stále však existuje naděje na zlepšení a zkvalitnění jejich osobního života. Je dobré, pokud se hned při prvních příznacích poruchy vyhledá odborná pomoc. Včasné vyhledání pomoci a správná diagnostika poruch mohou výrazně zmírnit symptomy a snížit tak riziko komplikací a sebevražedných sklonů. 


Podpora ze strany rodiny a přátel, stejně jako zapojení do podpůrných skupin, je pro osoby nejen s BPD, ale i s depresí nesmírně užitečná. Pravidelná psychoterapeutická intervence a stabilní prostředí mohou vytvářet lepší prognózu a pomoci jim dosáhnout větší kontroly nad svými emocemi a chováním a vrátit je aspoň zčásti do normálního života.

 

 



 

Právě jste četli článek: Na hranici pekla: Kombinace deprese a hraniční poruchy osobnosti (BPD)

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Chronická onemocnění a jejich dopad na psychiku

Chronická onemocnění a jejich dopad na psychiku

Autor: psychologická poradna | chronické onemocnění  a jeho důsledky | tipy psychologa | jak zvládat stres a emoceChronická onemocnění jsou zdravotní potíže, které přetrvávají déle než tři měsíce a mnohdy znamenají celoživotní boj. Patří sem široká škála diagnóz, jako je cukrovka, astma, onemocnění srdce, autoimunitní onemocnění (např. revmatoidní artritida či lupus), chronické bolesti, rakovina, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc a mnoh...

Pokračovat ve čtení

Naštvaná máma: Odkud se bere hněv v mateřství a jak s ním nakládat, aby vás neovládl?

Naštvaná máma: Odkud se bere hněv v mateřství a jak s ním nakládat, aby vás neovládl?

Autor: psychologická poradna | rodičovský stres a jeho důsledky | tipy psychologa | jak zvládat emoce při výchově Emoce a jejich zvládání může být v mateřství někdy náročné. Je to totiž těžká, ale krásná cesta životem. Různé výzvy, kterým čelí každá matka, se v mateřství běžně objevují. Radost, láska a krásné okamžiky střídá i stres, únava, frustrace či občasné pochybnosti. Naučit se je zvládat vám pomůže prožít toto období ...

Pokračovat ve čtení

Stres u dětí: Jak mu zabránit, a co dělat, když se objeví?

Stres u dětí: Jak mu zabránit, a co dělat, když se objeví?

Autor: Mgr. Edina Kozmannová, psycholožka online poradny MOJRA | Jak poznat, že je dítě ve stresu a co s tím můžeme udělat?  V dnešní moderní době se stres pomalu, ale jistě stává každodenní součástí života lidí. Málokdo z populace může říct, že neví, co vlastně stres je, a nezažívá jeho příznaky v každodenním životě. Stres u dospělých je běžně řešenou problematikou, ale jak je to u dětí? Mohou i děti zažívat stres...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat