Určitě jste již někdy zaslechli o
dětech se zvláštním nadáním, které žijí mezi námi. Tyto děti se již na první
pohled odlišují od ostatních, někteří o nich hovoří jako o dospělých, či
vyšších bytostech, uvězněných v těle dítěte. Tématem indigových dětí se
zabývá mnoho studií, a to jak na úrovni psychologie, tak parapsychologie. Jaká
je však skutečnost? Je jich opravdu mezi námi tolik, kolik uvádějí statistiky
(až 95 % narozených dětí po roce 1978), nebo se z označení „indigové dítě“ stal fenomén moderní doby?
Kdo jsou indigové děti?
V úvodu je potřeba si vysvětlit,
co pojem indigové dítě znamená. Toto označení
poprvé použila parapsycholožka Nancy Ann Tappeová,
která se považuje za médium. Ta si začala všímat, že některé děti mají jako
životní barvu indigovou a také, že je tento odstín barvou jejich aury. Svůj koncept
popisuje r. 1982 v knize Understanding Your Life Through Color (Pochopení Vašeho života prostřednictvím
barev). O několik let později, roku 1999 byla její teorie zpopularizována v díle
L. Carrolla a J. Toberové The Indigo Children: The New Kids Have Arrived (Indigové
děti: Nové děti právě přišly).
Tappeová a její přívrženci přišli
s teorií, že indigové děti jsou bytostmi, které byly na Zemi seslány s předem
daným posláním – mají vytvořit lepší místo pro život. Podle tohoto konceptu
mají indigové děti parapsychologické schopnosti (např. dokáží číst myšlenky) a
vynikají v léčitelství.
Indigové děti a jejich charakteristika
Názory na indigové děti se různí,
obecně jsou pro ně vymezeny tyto společné znaky:
- vybrali si sami své rodiče, často se narodí do „obyčejné“ rodiny
- mají silnou vůli, jsou tvrdohlavé
- jsou velmi kreativní
- oplývají nadprůměrnou inteligencí a nečekanou moudrostí
- působí jako by znaly vyšší pravdy, pohybují se na jiné duchovní i
mentální úrovni
- mají negativní vztah k autoritám, jsou nezávislé
- jsou upřímné, odsuzují lhaní, velmi se jich dotýká nespravedlnost
- mají od narození pronikavý, hluboký pohled
- touží pomoci světu
- projevují se u nich asociální sklony, navazují pouze hluboká a
trvající přátelství
- často mají sklony k depresím, sebevražedným myšlenkám a pokusům
- potýkají se s nočními můrami,
nespavostí či obavou ze spánku
Jak poznat, že je vaše dítě indigové?
Indigové dítě má oproti
vrstevníkům určité vlastnosti, které jej výrazně odlišují. Kromě typického
pronikavého pohledu, který působí, jako by viděly někam „za“ vás, se vyznačují
zejména silnou empatií. Indigové děti mají malou potřebu spánku, avšak jsou o
to více citlivé na vnější podněty. Výchova těchto dětí je velmi složitá a
vyžaduje zvláštní přístup, nedělají si nic z trestů, o všem chtějí diskutovat
a snaží se hledat nové možnosti a řešení.
Když se názory rozcházejí
Z ryze psychologického
hlediska neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly existenci indigových
dětí. Samozřejmě tuto teorii nemůžeme ani vyvrátit, ovšem díky tomuto fenoménu
mnoho rodičů inklinuje k tomu, že své děti označí za indigové, i když se
ve skutečnosti potýkají s nějakou vývojovou poruchou, hyperaktivitou apod.
Proto ani statistiky, které se týkají počtu narozených indigových dětí nelze
brát příliš vážně. Dnes se potýkáme s velkým problémem, a tím je touha po
tom být odlišným – ne však ze strany dětí, ale paradoxně ze strany jejich
rodičů. Proto se mnoho z nich spokojí s tím, že dítě na základě
nepřesného posouzení označí za indigové namísto toho, aby připustili možnost „obyčejné“
psychické poruchy. Tím však zadělávají svým dětem na vážný problém.
Jak přistupovat k indigovým dětem?
Připustíme-li si tu možnost, že
existuje svět mimo nás, nějaká vyšší moc a entita, nemůžeme přímo vyvrátit ani existenci
indigových dětí. S ohledem na nejasné definice a koncept N. A. Tappeové je
pak nasnadě otázka, jak indigové děti vychovávat?
1. Podporujte je a rozvíjejte.
Indigové děti potřebují mít velkou oporu v rodičích. Kvůli své
výjimečnosti se izolují od kolektivu, jsou převážně samotářští. S tím kontrastuje
jejich silné vnímání okolního dění a snaha zlepšit svět.
2. Nelžete jim. Indigové
děti si potrpí na upřímnost, samy nelžou a vyžadují to i od svého okolí. Jednejte
s nimi vždy čestně, ale hlavně s ohledem na jejich věk.
3. Nemanipulujte. Jakýkoliv
druh manipulace se vám může ve výchově indigových dětí vymstít, raději se k manipulaci
nesnižujte.
4. Berte je jako sobě rovné (nebo
vyšší) bytosti. Každé dítě si zaslouží respekt ze strany svých rodičů,
ovšem podle N. A. Tappeové je nutno na indigové děti pohlížet spíš jako na nadřazené
bytosti.
5. Naučte se pracovat s jejich
emocemi. Rodičův úděl je dítě ochraňovat, ale také usměrňovat. Indigové
děti prý do sebe dokáží pojmout emoce ostatních, avšak každé změny nálad mají
své meze.
6. Zjistěte si co nejvíce
informací. Mít doma indigové dítě není jen tak, musíte si obstarat co
nejvíce informací, zejména ty, které se týkají správného přístupu k nim.
Ačkoli většina psychologů zastává spíše skeptický názor
na problematiku indigových dětí, musíme připustit, že jedinci se zvláštními
schopnostmi mezi námi jsou. Pokud se vaše dítě výrazně odlišuje od ostatních je
potřeba nejprve vyvrátit možné psychické problémy. Nevyhýbejte se proto
návštěvě pedagogicko-psychologické poradny. Jen zkušený psycholog dokáže rozpoznat,
zda se jedná o psychický problém, pomůže vám zpracovat vaše pocity a nabídne
různé možnosti pomoci.
Zadéjte Váš kometář.
Indigo není psychický problém, ale jen problém pro samotný systém. Protože má většinu příkazů a nařízení na salámu.