Jistě jste se již setkali
s označením sociopat či psychopat, ať už v odborných publikacích,
filmech, článcích apod. Jakkoli jsou tyto pojmy známé, jsou velmi často laickou
veřejností zaměňovány. Není se čemu divit, sociopaté i psychopaté mají společné
určité vzorce chování, dále jsou však mezi nimi zásadní rozdíly a ty si blíže
přiblížíme v dnešním článku.
V rámci psychologie jsou oba
pojmy shrnuty do skupiny antisociálních poruch osobnosti,
které jsou charakterizovány nedodržováním společenských norem, bezohledností
vůči ostatním a absencí pocitu viny. Přitom je zajímavé, že psychopatie vlastně ve své podstatě
není poruchou, přesněji bychom ji mohli označit za jakousi odlišnost, která
souvisí s vrozenou nefunkčností určitých částí mozku, které ovlivňují sebekontrolu
a emoce. V tomto smyslu je pak stavem trvalým a nevyléčitelným, přičemž jiné
poruchy osobnosti jsou dobře léčitelné. Druhý paradox můžeme spatřovat
v zařazení mezi disociální poruchy, protože psychopat není ve své podstatě
nijak vylučován ze společnosti. Oproti tomu sociopatie se k poruchám (respektive disociálním poruchám) řadí
snáze, ve většině případů není vrozená, ale získaná působením stresových
faktorů a člověk je pro své specifické, abnormální chování mnohdy ze
společnosti vyloučen.
Příčiny vzniku sociopatie a psychopatie
Faktorů, které ovlivňují rozvoj psychopatie či sociopatie není mnoho a názory odborníků se značně liší. Někteří se přiklánějí k teorii, že zde hraje v obou případech roli dědičnost, jiní tento názor striktně odmítají. Ne všechny děti psychopatů/sociopatů se totiž musí potýkat se stejnou poruchou jako jeho rodič/e.
Více než dědičnost má podle psychologů a psychiatrů vliv ponerizace, tedy kopírování vzorců chování blízké osoby, což je diskutabilní zejména u psychopatů, kteří se dle platných definic s poruchou již narodili, tedy by nebylo možné, aby se psychopatem stal člověk, který má správně vyvinuté všechny části mozku. Vliv ponerizace lze tedy spíše vypozorovat v případech, kdy je dítě „psychopat“ vychováváno v emočně i inteligenčně vyrovnané rodině, a tedy dokáže přejímat natolik chování rodičů, že jsou jeho psychopatické rysy potlačeny (ne však odstraněny).
Dalším faktorem pro vznik disociálních poruch je nadměrný
stres/stresová situace, kdy je člověk donucen potlačit své emoční
vnímání a morálku. Tato příčina je přisuzována zejména sociopatii, kdy je vznik
této poruchy jakýmsi obranným systémem proti dlouhodobému působení stresorů.
Společné znaky sociopata a psychopata
Jak jsme se již zmínili
v úvodu, oba tyto typy osobnosti mají mnohé společné. V první řadě necítí
vinu ani výčitky svědomí vůči svému chování, opovrhují zákony, společenskými
pravidly a právy ostatních lidí. Absence empatie a schopnosti
rozlišit co je správné logicky vede ke sklonům k násilí. Ne vždy je
však agrese průvodním jevem těchto antisociálních poruch, častěji je využíváno manipulace a jiných prostředků k dosažení potřeb a cílů jedince.
Zásadní rozdíly mezi sociopatem a psychopatem
Nyní se již dostáváme
k samotné podstatě článku, a tou je vymezení zásadních rozdílů:
Příroda vs. výchova (nature vs. nurture)
Nejpodstatnější
rozdíl mezi sociopatem a psychopatem lze spatřovat v tom, zda se na
rozvoji jejich poruchy podílí vrozené předpoklady nebo vliv okolí. Jednoduše
řečeno psychopatem se jedinec již narodí, kdežto sociopata utváří společnost
(fyzické či psychické týrání, znásilnění a jiná traumata).
Svědomí
Psychopaté
postrádají jakékoliv morální zábrany (často je však předstírají). Oproti tomu
sociopat má alespoň náznaky svědomí, může pociťovat vinu, ovšem ne
v takové míře, aby jej to odradilo od jeho chování.
Chladnokrevnost X zbrklost
Psychopaté si většinou vše dobře promyslí a následně dokáží podat vynikající
herecký výkon tak, aby vás pomocí chladnokrevné manipulace dostali tam, kde vás
chtějí mít. Sociopaté jsou ve svém jednání zbrklejší, neplánují do důsledků a
nepřemýšlí, jaký dopad bude mít jejich chování na ostatní.
Fyziologie mozku
Psychopaté podle nejnovějších studií vykazují značné odchylky v mozku, což
může vést až k určitým změnám základních tělesných funkcí. Například pokud
je psychopat svědkem abnormálního násilí, namísto toho, aby se mu zrychlil
puls, potily se dlaně a měl potíže s dýcháním, zůstane naprosto klidným.
Psychopat necítí strach a často proto riskuje.
Vztah s lidmi
Sociopat lidmi pohrdá a nedokáže to zcela utajit. Je proto mnohdy vylučován
z kolektivu, neumí si udržet práci ani si nebuduje citové vazby
k jednotlivci. Oproti tomu si psychopat dokáže své okolí podmanit (ačkoli
jim pohrdá stejně jako sociopat), je vynikajícím manipulátorem a snadno si
získá důvěru ostatních.
Lze se osobám s disociální poruchou osobnosti ubránit?
V první řadě je už samotné
rozpoznání osoby trpící jednou z těchto poruch velmi složité. Pokud máte
po přečtení našeho článku pochybnosti, zda jste se i vy nestali obětí
psychopata či sociopata, je nejlepším řešením obrátit se na odborníka –
psychologa. Jen ten dokáže s určitostí stanovit, zda se jedná o tento,
nebo jiný problém a podle toho následně doporučí vhodné řešení.
Jakýkoliv kontakt s člověkem
trpícím sociopatickou či psychopatickou poruchou je náročný, o to horší je
situace v případě, kdy se jedná o vašeho partnera, rodiče, sourozence,
dítě. Musíte jim neustále dávat najevo svou převahu, nenechávejte sebou manipulovat, nevěřte jim a nesdílejte s nimi své problémy – snažte se je držet
co nejdál od těla. Rozumíme, že v případě nejbližších se to zdá být
nemožné, právě zde vám může být psycholog nejvíce nápomocen.
Zadéjte Váš kometář.
Dobrý den, mám problém s bývalým přítelem. Pravdepodobne je sociopat. Co mám dělat? Pronásleduje nás, neustále mi píše, posila darky atd
Dobrý den, doporučujeme konzultaci s některým z našich psychologů, který vám pomůže situaci zpracovat a navrhne vhodná řešení. S výběrem psychologa vám velmi rádi pomůžeme, stačí napsat do chatu v pravém dolním rohu stránky, nebo nás kontaktovat telefonicky na +420 731 226 690 Tým poradny Mojra.cz
Stala sem se obětí sociopata. Potřebuji pomoc.