KORONAVIRUS: Psychologická pomoc lidem v karanténě

https://www.blog.mojra.cz/post/255

Situace okolo nákazy Covid-19, kterou způsobuje nová mutace koronaviru začíná být opravdu tíživá a dotýká se každého z nás. Nakažených osob přibývá, stejně tak těch, kteří jsou v karanténě. V ČR byl vyhlášen nouzový stav, mnoho lidí začíná panikařit, čehož jsou důkazem prázdné regály v obchodech a vykoupené dezinfekční prostředky v lékárnách.


I přes zásadní opatření se stále více lidí ocitá ze dne na den v karanténě. Naprosto odříznutí od okolního světa, s obavou o své zdraví a zdraví svých blízkých. Mnoho z nás si nedokáže ani představit, pod jak velkým stresem se tito lidé ocitají. Hlavami jim běží spousta otázek: Co když bude test pozitivní? Co bude s mými blízkými? Jak to bude s potravinami, když nemohu nikam do obchodu? A to je jen zlomek toho, na co lidé v karanténě myslí. 


Nezbývá jim však nic jiného, než čekat a doufat, že testy na přítomnost koronaviru budou negativní a oni budou moci brzo opustit zdi svého domu. I když… Po tom, co zažívají bychom se nedivili, kdyby se i v případě skončení karantény potýkali s natolik silnými úzkostnými stavy z toho, že by se situace mohla opakovat. A tak dále zůstanou raději doma. Sami se svými úzkostmi, depresemi a strachem.


Jak psychicky zvládnout (nejen) období karantény?


Na psychické dopady koronaviru se zapomíná. Přitom ještě dříve, než se s virem setká tělo, bojuje s ním v podstatě naše psychika. Problémem dob minulých byl nedostatek informací. Dnes se k informacím dostaneme snadno, média jsou plná zpráv a novinek o vývoji nákazy, stejně tak i internet. Bohužel se však prostřednictvím sociálních sítí šíři různé dezinformace a hoaxy, které v člověku vyvolají pouze hysterii.


K tomu všemu přidejte ještě nutnost karantény. Jak jsme již řekli, je to obrovský nápor na psychiku. Čelí-li člověk nějaké náročné situaci nebo je-li ohrožen, od přírody je naprogramován tak, aby reagoval jedním ze třech způsobů: útok, únik nebo ustrnutí. V praxi to tedy znamená, že se buď situaci pokusí nějak změnit, utéct před ní nebo bude dělat mrtvého brouka.


Reakce na stres má 3 fáze:

  • Poplachová fáze: V první fázi dojde k nastartování celého organizmu a začne se vylučovat hormon zvaný kortizol.  Zvyšuje se tlak, tep, člověk se může potit nebo se třást.
  • Fáze obrany: Tělo se všemi prostředky stresu brání a snaží se fungovat. Tato fáze přetrvává při dlouhodobém působení stresu, kdy se poté mohou rozvíjet různá tělesná onemocnění (žaludeční vředy apod.)
  • Fáze vyčerpání: Když se obrana dlouhodobě nedaří, organismus se pomalu ale jistě vyčerpává. Vyčerpání se projeví celkovou zmožeností, případně nemocí, či v extrémních případech totálním kolapsem organismu a smrtí.



 

        Škála Holmese a Raheho – Kolik stresu dokážeme unést?        

 

Psychologové Holmes a Rahe se dlouhodobě zabývali souvislostmi mezi stresem a rizikem onemocnění. Vytvořili tabulku několika náročných životních událostí a každé z nich přiřadili určitou hodnotu stresu. Například rozvod má hodnotu 73, odchod do penze 45, Vánoce 12 a svatba dokonce 50.

 

Sečteme-li hodnoty všech událostí, se kterými jsme se potýkali v posledních 12 měsících dostaneme jakousi hodnotu stresu, který na nás působí. Varovná je již hodnota nad 150 bodů.

 

Vybereme-li z tabulky položky, které souvisejí s momentální situací okolo koronaviru (tedy se samotným šířením viru a současnými preventivními opatřeními) – dostáváme se již na poměrně vysoké číslo  193 . A to zde nezapočítáváme další drobné stresové situace jako hádky s partnerem, problémy s dětmi atd…



Vlastní zranění nebo nemoc                      53

Onemocnění rodinného příslušníka         44

Změna náplně práce                                    29

Změna životních podmínek                        25

Změna osobních zvyků                                24

Změna společenských aktivit                     18

 

 

 

 


Lidé v karanténě potřebují často psychickou pomoc a podporu. Nejen kvůli nucené izolaci, ale i s ohledem na to, jaký má dlouhodobý stres vliv na celkové zdraví člověka, nemluvě o vlivu stresu na imunitu člověka. Sice se pokouší celou situaci nějak zvládnout, různě ventilovat své negativní emoce, ale většinou by ocenili radu odborníka. Jenže kvůli karanténě se za psychologem nemohou vydat.


V tomto případě může pomoci internet, a to ve formě online psychologického poradenství. Naše poradna nabízí konzultace formou hovoru přes Skype, WhatsApp, Viber, telefon nebo emailem. Lidé v karanténě tak nemusí řešit otázku cestování do psychologické poradny a mohou si o svých pocitech promluvit s člověkem, který je vyslechne a poradí, jak stres a všechny negativní emoce spojené s karanténou překonat.
 



 

Jelikož si plně uvědomujeme, s jak složitou situací se lidé v karanténě potýkají, nabízíme jim v této nelehké chvíli slevu na konzultace s našimi psychology.

 

Stačí vyplnit TENTO FORMULÁŘ* a slevu vám v co nejkratší době zašleme na email.

 

* V poli „Kdo jsem“ zvolte možnost „jiné“ a v sekci „Jiný důvod“ napište karanténa koronavirus

 

 

 

..................................................................................................................................................................


 Co víme o COVID-19? 






Obrázky čerpány zde: https://koronavirus.mzcr.cz/materialy-ke-stazeni/



AKTUÁLNÍ INFORMACE NALEZNETE NA STRÁNKÁCH MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ











Právě jste četli článek: KORONAVIRUS: Psychologická pomoc lidem v karanténě

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar

Podobné články



Mojráček: Jak motivovat děti k domácím pracím?

Mojráček: Jak motivovat děti k domácím pracím?

Autor: Psychologická poradna| Jak motivovat děti k domácím pracím? Co funguje a co ne? Jak k dětem přistupovat?Byl víkend a maminka po snídani poprosila Mojráčka, jestli by mohl vyluxovat celý dům. Mojráček jí to slíbil. Po snídani se ale zvedl od stolu, neodnesl si ani talířek, a utíkal do svého pokoje, kde si zapnul počítač. Když se ani za hodinu nezačalo nic dít, zavolala maminka na Mojráčka znovu. „Jóó,“ volal Mojráček na maminku z pokojen, „...

Pokračovat ve čtení

POPORODNÍ DEPRESE: Když je mateřství plné smutku

POPORODNÍ DEPRESE: Když je mateřství plné smutku

Mateřství je obvykle spojováno především s pozitivními pocity. Těšení se na miminko. Radost z prvního úsměvu. Dojetí z miminkovské vůně. Pocit všeprostupujícího štěstí. Pravdou ovšem je, že téměř každá pátá maminka se potýká také s množstvím negativních emocí. Všudypřítomný strach, úzkost, vyčerpání, zmatek. Mateřství přináší množství změn, novou životní roli a pořádný hormonální koktejl. Prozatím se stále...

Pokračovat ve čtení

Nebojte se dětského psychologa! Pomůže vašemu dítěti i vám

Nebojte se dětského psychologa! Pomůže vašemu dítěti i vám

Děti se mohou potýkat s různými problémy, ať už jsou to obtíže ve škole, změny v chování, deprese, úzkosti, strach, nebo jen nejistota v nových situacích. Mnoho rodičů se obává vyhledat pomoc dětského psychologa. Strach z neznámého, stigmatizace a mýty o psychologické péči brání rodičům v tom, aby pomohli svému dítěti i sobě samým. Co dětský psycholog dělá? Dětský psycholog se zaměřuje na péči o duševní zdraví dětí...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat