Aspergerův syndrom: Brilantní analytici, špatní společníci

https://www.blog.mojra.cz/post/75

Aspergerův syndrom je jednou z pervazivních vývojových poruch, jinak označovaných také jako poruchy autistického spektra. Toto onemocnění bylo pojmenováno podle rakouského psychiatra Hanse Aspergera, který však nemoc prvotně označil za autistickou psychopatii. Původní termín byl nahrazen až v roce 1984 britskou lékařkou Lornou Wing, která se zabývala Aspergerovými pracemi a zasloužila se o popularizaci dnes již zažitého označení „Aspergerův syndrom“.



Přesná odborná definice vymezuje Aspergerův syndrom jako poruchu autistického spektra, která se vyznačuje narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Lidé trpící tímto handicapem jsou často až nadprůměrně inteligentní, avšak zaostávají v jiných oblastech běžného života (neumí se postarat o chod domácnosti, nedokáží požádat o pomoc, sdílet emoce aj.).



Konkrétních údajů o výskytu Aspergerova syndromu není mnoho, protože je často špatně diagnostikován jako jiné psychické onemocnění (schizofrenie, obsedantně-kompulsivní porucha). Předpokládá se, že postihuje častěji chlapce než dívky, a to zejména mezi 7 až 16 rokem. Avšak ani odhalení Aspergerova syndromu v dospělosti není ojedinělé. Liší se i odborné názory psychologů a psychiatrů, někteří tvrdí, že je Aspergerův syndrom lehčí formou autismu, jiní s tímto postojem nesouhlasí, protože Aspergerův syndrom má svá specifika, která mohou být stejně závažná jako u autismu.



Příčiny vzniku Aspergerova syndromu:


V minulosti byl vznik Aspergerova syndromu stejně jako u autismu přisuzován chladné výchově rodičů. Tato teorie přežívala v psychologii několik desetiletí, okolo roku 1980 však byla nahrazena novějším přístupem, ve kterém je za hlavní příčinu považována vrozená vývojová vada mozku. Přesná příčina Aspergerova syndromu je však i dnes značně diskutabilní, moderní výzkumy DNA neodhalily žádné vrozené mutace, které by za vznikem onemocnění stály.


Vezmeme-li v úvahy všechny dostupné studie, můžeme říci, že se na rozvoji Aspergerova syndromu podílí více příčin. Konkrétně dědičnost a jiné vnější vlivy prostředí – např. průběh těhotenství a jeho komplikace, výchova, teratogeny (toxické látky způsobující vrozené vývojové vady zejména v prvním trimestru těhotenství).


V současné době jsou také hojně rozšířené spekulace o vlivu očkovacích vakcín na rozvoj autismu, Aspergerova syndromu a jiných poruch, jde však pouze o vědecky nepodložené teorie.



Příznaky, projevy a průběh Aspergerova syndromu:


Děti trpící Aspergerovým syndromem mají nevyrovnaný vývojový profil, intelektuálně se vyvíjí zcela normálně, avšak zaostávají v sociálních, emočních a kognitivních dovednostech. Zjednodušeně řečeno mají problém rozeznat, jaké chování je přijatelné či nikoliv, nedokáží adekvátně reagovat na zdvořilostní gesta, těžce přijímají jakékoliv změny aj. To vše se pak odráží na jejich fungování v kolektivu, v dospělosti mají problém s hledáním práce, často střídají zaměstnání. Jejich nechuť k velkým životním změnám vede v mnoha případech k tomu, že i v dospělosti žijí u rodičů a nemají snahu se osamostatnit.


Osoby s Aspergerovým syndromem mají většinou průměrnou až nadprůměrnou inteligenci, zvládají bez problémů číst, psát a počítat, jejich schopnost analytického myšlení je na velmi dobré úrovni, stejně tak mají výbornou mechanickou paměť. Oproti vrstevníkům však mají potíže s koordinací končetin a zaostávají v pohybových aktivitách, avšak úkoly jako obléknout se, vyčistit si zuby apod. zvládají. Vývoj řeči je ve srovnání s jinými vrstevníky vcelku normální, jejich vyjadřování je však spíše na úrovni dospělých. Co se týče komunikačních schopností je pro Aspergerův syndrom typické, že jedinci nedokáží správně interpretovat význam sdělení, vyhýbají se očnímu kontaktu, nechápou humor a ironii, negestikulují a mají nevýraznou mimiku. Dalším výrazným rysem je tíhnutí ke stereotypnímu chování a dodržování rituálů.


Lidé, jimž byl diagnostikován Aspergerův syndrom zvládají i přes jejich problém s navazováním mezilidských vztahů vcelku normálně fungovat v běžném životě - studují, pracují a zakládají rodinu. Okolím jsou však často považováni za výstřední, podivínské a asociální.



Shrnutí typických projevů Aspergerova syndromu:


  • průměrný/nadprůměrný intelekt
  • velká slovní zásoba, formální vyjadřování
  • absence abstraktního myšlení
  • dobrá mechanická paměť
  • pohybová neobratnost, zvláštní styl chůze, špatná koordinace horních a dolních končetin
  • podivínské chování, dodržování rituálů
  • nedostačující sociální dovednosti,
  • vyhýbání se očnímu kontaktu
  • špatné komunikační schopnosti, problém s interpretací sdělení
  • nízká citlivost k vlastním pocitům bolesti
  • omezená mimika a řeč těla
  • smyslová přecitlivělost (zvuky, doteky, světlo, barvy, pachy, chutě…)
  • problémy s udržením pozornosti, hyperaktivita


Následky Aspergerova syndromu:

Kromě již výše zmíněných problémů, které má jedinec s uplatněním se ve společnosti, je zde riziko vzniku úzkostí, deprese, zvýšené agresivity, problémy se spánkem aj.



Diagnostika Aspergerova syndromu
:


Diagnostika Aspergerova syndromu se většinou odvíjí od poznatků rodičů, kteří si nejlépe všímají odchylek ve vývoji jejich dítěte. V první řadě je pak nutné vyloučit jiný typ onemocnění, jedinec se musí podrobit kompletnímu neurologickému vyšetření a magnetické rezonanci. Jestliže neurolog neshledá žádné výrazné odchylky ve struktuře mozku, je dítě odesláno na psychologické/psychiatrické vyšetření, které se zaměřuje zejména na celkový psychomotorický vývoj dítěte a specifika v jeho chování.



Základem úspěšné diagnostiky Aspergerova syndromu je individuální přístup k jedinci a komplexní vyhodnocení jeho sociálního chování, intelektu, emocionálního cítění, motorických a komunikačních schopností.



Léčba Aspergerova syndromu:


Jelikož je Aspergerův syndrom vrozenou poruchou, neexistuje žádná cílená léčba, jsou zde však různé možnosti podpůrné terapie/výchovy. Základem všeho je co nejvčasnější diagnostikování problému a ochota klienta spolupracovat s psychology, psychiatry, neurology a praktickými lékaři.


V rámci psychologie je přínosná kognitivně-behaviorální terapie, která je založena na zvládání negativních emocí, chování a reakcí. Podstatou této terapie je změna myšlení a chování tak, aby jedinec v budoucnu s co nejmenšími obtížemi obstál v různých situacích. Pokud Aspergerův syndrom doprovází pocity úzkosti, deprese, poruchy spánku aj. je možné terapii na základě posouzení psychiatrem doplnit léky (antidepresiva, anxiolytika, hypnotika). V neposlední řadě je také důležitá podpora rodiny a nejbližších, jejich pomoc při nácviku sociálních dovedností a nepřehlížení problému.








Jestliže máte jakékoliv pochybnosti, ať už se týkají vývoje vašeho dítěte či vás samotných, neodkládejte návštěvu odborníka, který vám může pomoci. 













Právě jste četli článek: Aspergerův syndrom: Brilantní analytici, špatní společníci

Komentáře

  • Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.

  • Avatar
  • Dagmar Filipova před 5 měsíci
    Dagmar Filipova

    Moc děkuji, teprve nyní jsem se dozvěděla, o co v případě mé dcery šlo, bude jí 31 let a že života mi udělala peklo. To, že je autista mi došlo....a teď mi to je jasné celé. Kdybych tenkrát věděla, jak se věci mají, možná by vše dopadlo jinak...

  • Renata před měsícem
    Renata

    Celý život tápu. Popis mi dává větší smysl, než bych chtěla.

  • Tým poradny Mojra.cz před 27 dny
    Tým poradny Mojra.cz

    Dobrý den Renato, pozitivní diagnostika AS i přes prvotní strach z „odlišnosti“ Vám může také zpřístupnit doposud nepoznané způsoby, jak zvládat nepříjemné pocity a zátěž z různých situací. Psycholog či terapeut může být nápomocný při nácviku sociálních zručností či strategií pro zvládání zátěže. Zároveň Vám také může pomoct a doprovázet Vás při znovuobjevování vlastní identity a pochopení vlastního prožívání a chování. K.Bobáková, online psycholog poradny MOJRA.


Podobné články



Co dělat, když dítě nechce chodit do školy?

Co dělat, když dítě nechce chodit do školy?

Článek obsahuje: rada odborníka, komentář a diskuze s psychologem.  Každé dítě se někdy chce ulít ze školy, aby se vyhnulo testu, zkoušení, nebo se mu prostě jen nechce ráno brzo vstávat. Vzpomeňme si na svá školní léta, také jsme to na své rodiče několikrát zkoušeli a vymýšleli si různé důvody, které nám v návštěvě školy brání. Pokud vás dítě přemlouvá, abyste jej nechali sem tam doma, není to nic alarmují...

Pokračovat ve čtení

NOVOROČNÍ PŘEDSEVZETÍ: Tipy pro plány, které vydrží

NOVOROČNÍ PŘEDSEVZETÍ: Tipy pro plány, které vydrží

S novým rokem přichází opět čas bilancování. Prožili jste ten minulý rok tak, jak jste chtěli? Podařilo se vám posunout se blíže vaším snům? Nový Rok je jako dělaný pro nové začátky. Můžete začít jinak, lépe. V hlavě se rodí nápady a výzvy. Odhodlaně sáhnete po kusu papíru nebo jen nahlas v obýváku před rodinou prohlásíte: „Tak a letos už vážně chci…“ A opravdu chcete. Jenže i loni jste chtěli, ale moc to nedopad...

Pokračovat ve čtení

Stereotyp ve výchově dítěte

Stereotyp ve výchově dítěte

Dnešní rodiče, nejvíce však matky, čelí různým nevyžádaným radám o tom, jak by měli vychovávat svoje děti, v podstatě hned od narození miminka. Některé nevyžádané rady přicházejí už během těhotenství, například „teď musíš jíst za dva“, a podobně. Těhotenství je samo o sobě náročné, žena se připravuje na roli matky, přičemž jí pod srdcem roste dítě a takové rady nebývají příliš příjemné. Navíc, v dnešní době máme...

Pokračovat ve čtení

Psychologové portálu Mojra.cz

Štítky


Objednejte si konzultaci ještě dnes!    Objednat